Když jsem měl asi 4 roky měl jsem svého imaginárního přítele Bizona. Starostlivý dědeček mne přivedl k dětskému psychiatrovi.
Vratislavický pivovar, který vstal z vlastního popela začal asi před dvěma lety experimentálně vařit silné svrchně kvašené pivo Bizon. V Hrabalově hospůdce v Budapešti je náhodou měli na čepu. Svůj chuťový zážitek jsem o den později srovnával s dvěmi naprosto odlišnými recenzemi tohoto výrobku, které jsem našel na internetu. Zatímco jedna z recenzí Bizona chválila, druhá jej naprosto potopila.
Z mé zkušenosti jsem v tomto pivu neobjevil nic moc ovocného, snad jen trochu sušených švestek. Barva mi nepřipadala úplně černá (výrobek je údajně označován jako Black Ale), spíše hodně tmavohnědá. Z optického aspektu mne nejvíce zaujala hustá pěna, která klesala a řídla jen velice pomalu, Chmele bylo tak akorát, pivo celkem přijatelně vonělo, ale v žádném případě jsem v něm necítil žádný nepříjemný chmelový ocas, který by měl prostupovat celou chutí včetně doznívání. Pivo hutné, mocné (16% EPM, 7% alk.), ale neřekl bych, že by bylo doléváno lihem. Obsah alkoholu celkem seděl s mými pocity a v jedné chvíli mi Bizon připomínal legendární černé 16% vánoční a velikonoční pivo Ondráš z Litovle. Po Bizonovi bych se asi neutloukl, ale na druhé straně proč si ho někdy nedopřát?
Problém degustačních ( a vlastně asi všech ostatních) recenzí je jistá subjektivita názoru. Proto nejlepší je přesvědčit se na vlastní jazyk.
Pred zhruba rokem pristalo na mem stole darkove baleni Bizona. Dve, tri, nebo ctyri lahve … uz si nevzpominam. Nijak vyrazne jsme se nespratelili. Na jazyku nezustala zadna kopyta.
Já taky toto dárkové balení koupil v Lidlu, hutné, mocné.Taky jsem necítil lihovost a ostatní nedostatky. A taky čepovaného v hostinci U Ivánka na Ostravici asi před dvěma lety. Naprosto souhlasím co napsal výše Martin.