Tmavá piva mám rád. Kdysi bývala poměrně vzácná a já tímto deficitem možná stále okrajově trpím.

Již se za pivní černí nehoním tak, jak někdy před cca 27 lety, nicméně vždycky rád ochutnám.

Porter z Uhříněvsi prodává už jeho láhev. Krásná, tvarově atraktivní „sedmička“ (0,75 l) přímo nabádá ke koupi a způsobuje neodolatelnou chuť na její obsah. I lákavá etiketa vypadá jako tištěná někdy ve 30. letech. Ale zpět k samotnému Porterovi. Je to mok vysoce kvalitní. Jako správný zástupce oné rodiny vykazuje příjemné tóny jemné karamelovosti a praženosti. Plnotučný, ne však přelihovaný truňk skýtá řadu jinotajných chutí i vůní. Láhev za 130 Kč je sice předražená, ale po degustačním zážitku zůstane ještě originální flaška.

Mám rád i stouty. A to jak ty „suché“ (Dry Stout) tak ty mléčné, krémové, ústřicové nebo i ty s ovesnými vločkami. Musím však konstatovat, že současná várka stoutu z Ostravice se příliš nepovedla. Nějak se to zgrclo. Oproti Uhříněvsi mi beskydský stout připadal plochý, bez specifické chuti a bez fantazie. Přitom stout i porter jsou velice příbuzné druhy. Občas se to prostě nepovede.

Podobnou zkušenost mám i s tmavým valentýnským speciálem z Hop Dogu. Posledních jejich pár piv jsem chválil (Grodziskie, smrkové) současná černá 16°mne však dost zklamala. Trochu mne zmátl i popis výrobku. Mělo se jednat zřejmě o pivo barrigové ležící a zrající v dřevěných sudech po vínu či destilátech. Podle informace „cherry oak“ se mohlo jednat o třešňové dřevo, ale spíše nakonec o dřevo dubové, ve kterém předtím zrálo sherry (???) Nicméně přes komplikovaný popis je samotný výrobek chuťově dosti fádní. Jako bych pil před cca 30 lety bránickou tmavou 12°(která sice vůbec nebyla špatná) zvýšenou o nějaký ten stupínek alkoholu. Jako černé pivo možná slušný průměr, avšak podle mne barrig (byl-li to nakonec) by měl chutnat výrazněji.

Dost černa. Zesvětleme si náš pivní svět nějakým solidním blonďákem!