V příchutích piva nejsou kladeny žádné překážky ani omezení. Tak může chutnat třeba jako perník.

To už před časem zkusil minipivovar ve Štramberku. Přenesl část receptu na místní cukrářskou specialitu – tzv. Štramberské Uši přímo do svého piva. Ušák byl zpočátku 11°nebo 12°, v současnosti jej můžeme příležitostně ochutnat jako 14°speciál.

Teď něco podobného praktikuje Slezský Pivovar v Havířově. Je to speciální patnáctka Cukrouš. Jak bývá v podobných případech zvykem, je třeba předem varovat ortodoxní milovníky hořkých ležáků. Cukrouš je o něčem jiném. Prostě je do něj dodáno charakteristické perníkové koření. To by mělo obsahovat určitě hřebíček, skořici, nové koření, anýz, fenykl, badyán, možná trochu vanilky a určitě též zázvor, neboť se anglicky perník řekne „gingerbread“, což je v otrockém překladu vlastně „zázvorový chléb“. Přesný recept nevím, nikdy jsem jej nepekl a ani nevím zač je v Pardubicích.

Nicméně samotné pivo je celkem zajímavé. Naštěstí stále o sobě dává vědět, že je chmelovo-sladovým nápojem, ostatní očekávané příchuti jsou dost komplexní. Ještě v lednu mi tento truňk připomíná Vánoce. Jako pokus dobré, jedno se dá vypít, ale pak je třeba je zapít nějakým normálním ležákem. Od věci nejsou třeba výrobky Hanáckého Pivovaru v Olomouci.