Tenkrát v lednu roku 1977 jsem byl hodně mladý a dokonce jsem ještě nevlastnil občanský průkaz.
Přesto si něco z tehdejší hysterie, kterou vyvolala existence dnes již legendární Charty 77 něco pamatuji.
Většina dobových informací však ke mně docházela až po nějaké době, když už jsem byl schopen zkušenostmi a vědomostmi podložené kritické analýzy.
Účast tehdejších předních čs. umělců na megaakci Anticharta je zdařile zdokumentována a stala se v současnosti jakýmsi poučným evergreenem. Dodnes mne baví pohled na výkvět národa, dobové VIP, který trochu nejistě, avšak organizovaně podepisuje komunistickou petici, o které si prý naivně myslí, že se jedná o prezenční listinu i plamenný normalizační proslov Karla Gotta.
Hned po zveřejnění originální Charty příslušné orgány začaly konat. Nastala vlna šťár, represí a zatýkání. Díky nedávné Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z Helsinek v roce 1975 byla doba o něco příznivější k vydání inkriminovaného dokumentu než kupříkladu někdy v 50. letech. Přesto byl hon na chartisty šílený.
Ačkoliv v oné době byla velká část obyvatelstva již načichlá nedůvěrou a pochybnostmi vůči projektovanému socialistickému ráji a nekriticky si idealizovala život v západní Evropě a hlavně v USA, stále existovaly masy lidu, které bolševické propagandě důvěřovaly a jakékoliv disidenty pokládaly za své nesmiřitelné nepřátele.
Proto bylo třeba potřebné atmosféře odporu proti chartistům pomoci všemi tehdy dostupnými státními sdělovacími prostředky.
V Rudém Právu se 12. ledna 1977 objevil nezapomenutelný článek Ztroskotanci a samozvanci, v němž se konkrétně nepodepsaný autor plamenně vymezuje proti nepřátelům socialistického státu. Nepracuje s fakty, nesnaží se alespoň strategicky polemizovat, jen dští oheň a síru, Jediným jeho úkolem je pomluvit, odsoudit a zdiskreditovat.
Přitom šlo Chartě 1977 většinou jen o to, aby byly v naší zemi respektovány právě závěry Helsinské konference 1975.
Uplynulo dlouhých 46 let.
Před pár týdny si trio složené z bývalých politiků a vědců dovolilo založit petiční výbor a vydalo Petici za mír a spravedlnost. Matěj Stropnický, Jan Kavan a Václav Hořejší vypracovali dokument, kterým se snaží zejména dosáhnout klidu zbraní na Ukrajině diplomatickou cestou a mírovým jednáním. Pravdivě uvádějí, že zavedené sankce na Rusko poškozují zejména občany zemí, které je permanentně zavádějí. Rovněž opakují starou pravdu, že zásobováním zbrojní technikou se válečný konflikt, který já osobně označuji za občanskou válku nikterak nezkrátí.
To si dali!
Zapomněli snad, v jaké společnosti a v jaké době žijí?
Všude kolem se chrastí zbraněmi, spravedlivě rozlícená ministryně obrany málem usedá do bombardéru směr Moskva, neustále se navyšuje rozpočet na zbrojení, takže je třeba se stále více zadlužovat a nějací samozvanci nás budou otravovat nějakým pacifismem?
Zatímco v roce 1977 se kvůli Charty nejdříve hned za tepla zatýkalo a pak vyšel v tisku památný pamflet, dnes se to zřejmě provádí v opačném gardu.
Veskrze negativní reakce na mírovou petici přišly v médiích ze všech stran. Zejména mne upoutal komentář Jindřicha Šídla, který má na Novinkách.cz svou pravidelnou rubriku. Ten nazývá petenty „mírovými štváči“ a angažovaně napadá jejich argumenty.
Ještě ostřejší reakci předvedl jeden nejmenovaný ukrajinský publicista žijící na našem území. Ten nenechal na mírových štváčích suchou ani příslovečnou nitku.
Takže opět cenzura a v blízké době snad i nekompromisní sankce za opačný názor. První politické vězně již pod zámkem máme.
Říká se tomu bouře ve sklenici piva (8°).
A to chtěli jenom mír…….
tady máš ty dezoláty
https://twitter.com/i/status/1617144286058774529
s tímhle lidským materiálem pracují autoři té tvé petice za mír plus další podivné kreatury napojené na ruské peníze…….s nimi nikdo, kdo má nějaký základní přehled, nechce mít nic společného……..na opačné straně spektra jsou prominentní spratci z Prahy, což je také velmi úzká skupina lidí, s dezoláty a flastenci je spojuje jen to, že zamořují mediální prostor……….běžný člověk nebere vážně ani jednu z těhlech skupin……….sranda je, že přesně ti lidé, kteří za covidu nosili Babišovi na náměstí šibenice a povykovali tam něco o covidové totalitě, jsou teď nadšenými Babišovými aktivisty a povykují o fialové totatalitě, před kterou je právě Babiš má ochránit….fakt máš pocit, že podporovat tyhle existence je dobrý nápad?
Není to „moje“ petice a ve svém příspěvku, ve kterém jsem, doufám trefně srovnal reakci Rudého Práva na Chartu 77 se současným honem na protisystémové čarodějnice jsem se o Babišovi vůbec nezmiňoval. Mafiánský čerpač, který se svou „vládou“ zhruba 2 roky terorizoval český národ pod záminkou Covidu 19 není pochopitelně podle mne vhodným kandidátem na úřad prezidenta. Stejně jako kariéristický gumák, který ve stejné době, kdy většina jeho soudných vrstevníků byla v opozici vůči bolševickému absolutistickému diktátu se ve své obsáhlé zpovědi v roce 1987 chlubí svými politruckými úspěchy a velebí invazi naší země v roce 1968.
Nenechám se protiruským fanatismem zviklat ve svém přesvědčení o svobodě slova v demokratické společnosti. Dehonestace a štvaní oponentů je cesta do pekla, což se v historii mnohokrát opakovaně potvrdilo.
Současně tímto reaguji na obsáhlé příspěvky Adsada, (Asáda?), který není ani s mými všestranně vyčerpávajícími odpověďmi spokojen a mám podezření, že se mne snaží vyprovokovat k reakci, kvůli které mne následně bude moci napráskat příslušným orgánům.
Já vám opět poděkuji za obsáhlou odpověď, avšak – nemějte mi to za zlé – opět odpovídáte na něco, na co jsem se neptal. Rád bych se vás proto na něco zeptal, neberte to prosím jako drzost ode mě, ale je to taková záhada, která mě uvádí v úžas už po mnoho let, co jsem aktivním diskutérem na českém internetu: tu odpověď, kterou jste sepsal, to o covidu, Havlovi, hujerech atd., to zcela upřímně považujete za odpověď na mou otázku, jak přistupovat k peticím, které mají nemravný nebo nebezpečný obsah? Domníváte se, že jsem se vás ptal na covid nebo na jiné události z nedávných českých dějin? Nebo – a to mi připadá pravděpodobnější – je to pokus vyhnout se mé otázce (nebo hlavně odpovědi, která by nejspíš musela jisté omezení svobody slova připustit, a tím přiznat rozpor ve svých předpokladech). Tohle bych rád už jednou pochopil, jestli podobné úhybné manévry jsou projevem neochoty, nebo snížené schopnosti pochopit smysl psaného textu.
Jen takový nástřel, jak jsem si představoval možné odpovědi. Třeba: „některé petice jsou nemravné a mělo by být na jejich nemravnost upozorněno, ale jejich autoři by neměli být nijak postihováni“
nebo
„pokud jsou obsahy takových petic v rozporu se zákonem, měla by jejich obsah prověřovat policie“
nebo
„svoboda slova znamená, že je možné uveřejňovat petice s libovolným obsahem, každý se s tím musí vyrovnat po svém“
… a podobně.
Tak naposled.
Každý má právo vymyslet petici a já ⁶mám volbu ji podepsat či nepodepsat.
Můžu s ní nesouhlasit a jestliže mám potřebu na ní upozorňovat mohu si říkat vzletně „whistleblower“ nebo zkráceně česky práskač.
A to se vztahuje na všechny petice.
Tím končím tuto nestimulující debatu o peticích a opět se budu věnovat pivu, ke kterému mám morální závazky.
Dobrá, to už je konkrétnější odpověď. Tedy jestli správně rozumím, petice podle vás může bez omezení vyjadřovat jakýkoli požadavek a není důvod její uveřejňování nijak omezovat.
Můj názor je naproti tomu ten, že za petici její autor či šiřitel nese odpovědnost, a pokud je text petice v rozporu s českými zákony, tedy kdyby petice například vyzývala k násilí vůči někomu, k diskriminaci nebo jiným závažným způsobem měla někoho poškodit (a ne, není na tom nic absurdního, něco takového si lze snadno představit a leckomu by takové petice vyhovovaly; jako absurdní nazýváme až to, co nedává vůbec žádný smysl pro nikoho), mělo by být na ní pohlíženo jako na překročení zákona, stejně jako je tomu u jakýchkoli jiných textů.
Nicméně pokud ctíte svobodu slova, měl byste ctít i svobodu slova pro kritika nějaké petice. Protože do mé svobody slova přece patří i veřejná kritika toho, co pokládám za nemravné nebo nepřijatelné, v tom nevidím žádné práskačství. Leda byste byl toho názoru, že nic takového, co by neslo nějaké znaky nemravnosti, vlastně ani neexistuje. Jenže pak by zase nebyl důvod se ohrazovat vůči kritikům petice.
Ja myslim ze na te petici je zarazejici jeji jednostrannost. Petice sice vyjadruje jednoduchiu skutecnost, ze sankce i odpor vuci agresorovi neco stoji, ale uz se nevyjadruje k principu, ze agresi je treba branit a trestat ji, i za cenu vlastnich obeti. Abych to uved na prikladu, je to jako by vznikla petice za to, ze neba byt potrestan nejaky ozraly ridic, ktery nekoho vlastni vinou prejel na silnici, pricemz zduvodneni by znelo tak, ze vysetrovani, soudy i vezeni spolenost stoji nemale usili a vinika jeste k tomu nastve. A ze bychom si vsichni jiste prali, aby si ozralec podal ruku s pozustalymi s usmevy a odpustenim na obou stranach.
chtělo by to trochu soudnosti…….mír tam může být během pěti minut, stačí jen, když se russáci stáhnou z ukrajinského území a ustaví se mezinárodní soud pro vyšetřování ruských válečných zločinů a zaplacení reparací Ukrajině………
tohle je skvělá analýza situace na frontě a zároveň i přímá reakce na tu debilní petici těch našich pomatených dezolátů
https://kechlibar.net/2023/01/17/valky-nezacinaji-nedorozumenim-a-nekonci-porozumenim/
a tady to pan Ondráček tomu protekčnímu spratkovi, co lobuje za ruský mír docela pěkně vysvětlil
https://tv.idnes.cz/rozstrel/ondracek-rusko-potrebuje-dostat-lekci-uz-dostalo-oponuje-stropnicky.V230116_123828_idnestv_krr
Mír za pět minut na Ukrajině nebude, Rusové se hned tak nestáhnou a Putin ani jiný ruský potentát nikdy před nijakým tribunálem nestanou. Nestanul tam kupř. ani další válečný zločinec George W. Bush za bezprecedentní napadení suverénního státu.
Sepsání jakékoliv petice je naše občanské právo zaručené ústavou ať už se jedná o různé charty, petice za popravu Milady Horákové (ačkoliv v 50. letech to bývalo s tímto právem vachrlaté)nebo proti výstavbě nového kasina v centru města. Jsou dvě možnosti. Dotyčný dokument podepsat nebo nepodepsat. Hysterické reakce, osočování a hledání třídního nepřítele je podle mne kontraproduktivní a připomíná mi to bolševické praktiky, třeba zrovna ty z roku 1977.
Plně s Vámi ve všem souhlasím!!!
Sepsani petice je pravem, to mate jiste pravdu, stejne jako vsichni uznavame svobodu slova. Ale pak byste podle me jeste mel k tomu zodpovedet jistou choulostivou otazku (ktere se casto zastanci svobody slova vsemi moznymi zpusoby snazi vyhnout, cimz ale nerikam, ze je to i Vas pripad): ctil byste uctive a pokorne i takovou petici (a nic proti ni verejne nenamital), ktera by vyzyvala k necemu, co je v dane spolecnosti povazovano za hluboce nemravne? Zachoval byste na verejnosti pocestne mlceni i k takove vyzve, ktera by zadala treba mravni a financni rehabilitaci pro aktery komunistickych zlocinu? Nebo by treba zadala legalizovat ucinkovani deti v pornofilmech? Tolerance a svoboda jsou jiste ctihodne idealy, ale prochazeji obtiznou zkouskou, maji-li tolerovat i to, co je jejich opakem a co by vyzadovalo tolerovat i samotne popreni techto idealu.
Dle mého názoru není požadavek řešení válečného konfliktu mírovou cestou nikterak hluboce nemravné. V demokratickém společenství, ke kterému se naše země vehementně hlásí má jedinec plné právo takovouto petici sepsat, nakonec stejně jako jeho oponenti jsou oprávněni to jakkoliv komentovat. Jakou zvolí formu – to je otázka vzdělání a vkusu.
V pluralitní společnosti zaručující svobodu slova je jim podobné snažení naštěstí hovno platné, problém nastává, když se země pod vedením prdelolezecké vlády vrací k totalitním praktikám.
Lidem s opačným smýšlením radím petici nepodepisovat a naopak vytvořit svou vlastní, ve které mohou projevit svou militaristickou obrazotvornost.
tady motáš více věcí do jedné……….pro mír je každý, otázkou ale je, jaký mír………..dezoláti a různí flastenci jsou za ruský mír, tzn. ten, který obsažen v té jejich petici, no a my ostatní jsme za spravedlivý mír…….
Na jedné straně Dezoláti, Flastenci a rušští švábi, na druhé straně Sluníčkáři, Havloidi a Dobroserové. Nejvíce mne vždy pobaví, jak si jistá skupina přivlastňuje patent na rozum. My ostatní si republiku rozvracet nedáme!
Děkuji za odpověď, nicméně asi už zase došlo na ten obvyklý problém, který jsem výše předvídal: sice jste odpověděl, avšak ne na mou otázku:-)) Věřím, že se jednalo jen o přehlédnutí. Na válku a mír jsem se neptal, ale na to, jaký máte názor na uveřejňování petic, které jsou ve společnosti považovány za hluboce nemravné, jak jsem se snažil doložit na některých příkladech. Anebo obecněji, jaký máte názor na využívání svobody slova k silně nemorálním nebo dokonce pro jiné škodlivým a nebezpečným výzvám. To je totiž ten klíčový problém, se kterým se musí každý zastánce svobody slova vyrovnat – s tím, že slovo má stejnou moc jako čin a stejně jako za činy i za slova člověk nese odpovědnost.
Za hluboce nemorální osobně považuji systematickou decimaci obyvatelstva, ze které tyly naši fašističtí politici či „vědci“ při tzv. „Pandemii Covidu 19″, stejně jako ostudné zadlužování státu a ožebračování jeho populace kvůli zemi, která pro nás nebyla nikdy v historii žádným přínosem. Petice proti tomu vždy rád podepíšu (v případě Covidu jsem tak několikrát učinil).
Uvedené absurdní příklady imaginárních petic jsou naprosto od věci. Zločiny komunistických pohlavárů, kterým od trestního stíhání částečně pomohl svým kvazi pacifismem Václav Havel jsou už dávno promlčené a mladou generaci nezajímají. Proti dětskému pornu a pedofilii máme v naší zemi platné zákony, které může dle ústavy změnit pouze parlament a senát. Naproti tomu diskuze o současném konfliktu na Ukrajině zatím ničím oficiálně omezena není. To jen hujerovští moralisté si hrají na strážce pokladu. Samozřejmě na úkor ústavně zaručené svobody slova.
Kdysi jsem napsal krátkou divadelní hru Zpátečníci o tom, jak ve finské sauně jedná helsinský výbor o novém nařízení ekvádorské vlády, která zakázala svým občanům starším 60 let chodit pozpátku. Tahleta polemika o věcech, které stejně nemůžeme změnit mi tu mou frašku lehce frivolního charakteru nápadně připomíná.