Když jsem se přes mobil napojil na internet abych zjistil odjezdy nedělních autobusů do Bílovce zřejmě jsem pročítání informace nevěnoval dostatečnou pozornost.

Řidič autobusu mi sdělil, že do Bílovce nejede. Projíždí prý jen jakousi obec Lubojaty, která k Bílovci sice administrativně patří, ale do centra města je to z oné obce skoro pět kilometrů. Co se dalo dělat? Naštěstí počasí bylo ideální a cesta vedla povětšinou z kopce, takže neprotestoval ani můj britský pivní kolega Mark Baverstock.

Hospoda U Holubů otvírá každý den v 10 hodin ráno. Prostě to není žádný holubník. Exteriér i interiér evokuje 70. a 80. léta, ale hlavní je, že se tam vaří pivo. Od mé poslední návštěvy pivovar Zobák rozšířil svůj sortiment. Mladý číšník nám nabídl hned tři druhy. Desítku, dvanáctku a speciální pivo švestkové. V neděli funguje jen omezená minutková kuchyně a nejfrekventovanějším jídlem je pizza. Desetistupňový Zobák byl velice chutný. Lehčí s vyváženou hořkostí a příjemným dozníváním. Sotva jsme dopili, pozorný vrchní nám hned přinesl dvě čerstvá piva. Bohužel zašel ve své aktivitě příliš daleko a nesl nám desítku aniž by se předtím zeptal jaké pivo chceme. Nu což. I druhá desítka přišla k chuti. Dvanáctka byla rovněž solidní, připadala mi lepší než ta z petky, kterou jsem ochutnal asi před dvěmi měsíci, nicméně výčepní mok mi přece jen připadal lahodnější.

Švestkový speciál chutnal opravdu po švestkách. Na rozdíl od jeho černé štramberské verze byl spíše polotmavý a vedle dotyčného ovoce v něm nebylo cítit skoro žádnou jinou pivní chuť. Z letáčku jsem se dozvěděl, že od počátku července se v Bílovci čepoval skoro každý týden jiný ochucený speciál. Bylo k mání pivo medové, bezinkové i malinové. V aktivitě se meze většinou nekladou. Osobně bych se spíše věnoval klasičtějšímu sortimentu. Světlé mají v současnosti v Bílovci dobré a já jim přeji ať si svou kvalitu udrží.