V populární písni Ivan Mládek opěvuje znojemské okurky. Avšak toto malebné jihomoravské město má též svou pivovárečnou tradici, prokazatelně již od 14. století.

Znojemskému pivu se v 80. letech žertem říkalo „voda z kvašáků“ nebo jednodušeji „samoser“, což naprosto vystihovalo jeho nenapodobitelnou chuť. Po roce 1990 se znojemské pivo na čas trochu zlepšilo. Již zakrátko byl však pivovar pohlcen koncernem Heineken a záhy uzavřen. Dnešní „znojemské“ se vaří v Brně nebo v Krušovicích.

V naší utěšitelnější současnosti vaří ve Znojmě hned pivovárky dva. Před pár měsíci začala renesance tradice městského pivovaru a na jeho pivo je třeba zajet přímo do Znojma. O něco starší je minipivovar Šnek (Snail) instalovaný přímo uvnitř ochutnávkové pivnice U Šneka.

V pondělí jsem se rozhodl navštívit pustkoveckou Kurník Šopu. Nabídka piv pestrá, jednalo se však zejména o moky alkoholicky silnější. Začal jsem Rychtářem. Objednaný půllitr mi donesli za pár vteřin příkladně načepovaný, orosený s rovnou smetanovitou pěnou. V Kurníku (a samozřejmě tímpádem i v Šopě) opravdu vědí jak udělat zkušenému pivaři radost. Rychtář výborný, jednalo se ale o poctivou 15°, takže byla namístě jistá opatrnost. Pak došla řada na znojemského Šneka – přesněji řečeno na jeho 14°Ipu. Můj první ani další dojem však nebyl nikterak pozitivní. Přechmelenost, chuť vtíravá a poměrně cizí příchuťové tóny citrónu a jasmínového čaje. Neutralizoval jsem opavským Mohykánem (Mohican). Jednalo se rovněž o Ale, avšak o truňk mnohem více harmonický a zajímavý. Trochu méně alkoholu a trochu méně chmele. Podařený kousek. Stout od Valáška mi docela chutnal, u tohoto stylu bych však uvítal větší suchost. Dalším Šnekem byl znojemský Vánoční Speciál o slušné stupňovitosti 14,8. Tam již jsem byl velice spokojen. Pivo bylo pěkné zakulacené chuti a vonělo různými přísadami. Snad trochu perníku, puškvorec či koriandr. Možná úplně něco jiného, nicméně  u mne chuť tohoto zdařilého výrobku vyvolala opět vánoční atmosféru, čímž toto pivo naprosto splnilo svůj účel. Nicméně toho večera u mne zvítězil Mohican, tak jsem si dal ještě jednoho na cestu.

Průkopnickou pivnici U šneka ve Znojmě bych někdy rád osobně navštívil a okusil i nějaká piva spodně kvašená. Při té přílležitosti bych ochutnal i nějaké produkty z druhého pivovaru v tomto městě.

Vidím Znojmo dvojmo – jednou jako bývalého charakteristického nositele svérázné jihomoravské pivní školy a na straně druhé jako příslib na lepší pivní časy.

Pozdravuji Znojmo heslem – „Ať žijí kvašáky – konec samoserům!“