Lounský pivovar, který fungoval od 2. poloviny 19. století se stal po Kutné Hoře a Znojmu další obětí heinekenovského běsnění.

Severočeská piva bývala v 80. letech pojem. Několik místních pivovarů se nalézalo přímo v oblasti pěstování ušlechtilého chmele a navíc tehdy v našem kraji byly tyto značky značně nedostupné. Vedle extra chutného Velkého Března a geniálního Žatce (stále mluvím o 80. letech) Lounský ležák působil trochu jako chudý příbuzný. Na rozdíl od Litoměřic nebo Žatce používal sudou stupňovitost (10°, 12°) a na první napití nejevil žádné známky té správné pivní chuti. Ta však u lounského piva byla latentní. Už při druhém nebo třetím půllitru vytanula na jazyku nebo zadním patře ta správná severočeská „hlína“. Zkrátka – bylo to tam. V 90. letech Louny ztrácely postupně svou chuť a nakonec byl pivovar zlověstným Heinekenem bez náhrady uzavřen. Tak podporuje holandský koncern malé regionální pivovary.

Louny jsou pěkné město, které má svou historii. Do jednoho, dosud funkčního hostince dokonce chodíval na zálety Jan Žižka. Proto také nebyly Louny za husitských válek nikdy obléhány a dobyty. Takováto lokalita se přímo nabízí k založení pivovaru. A hle! V dnešní konjukturní éře, která fandí minipivovarům vznikly v Lounech hned 2 lokální provozovny! Pod jazyk se mi dostala polotmavá 11° s názvem Jantar Zloun. Co na to říct? Pivo polotmavé, hořké, lahodné pivní vůně i chuti. Dnes je pivní trh úplně jinde než tomu bylo před 30 lety, nicméně stále v Jantaru cítím charakteristické Severní Čechy v roce 2000 nesmyslně rozdělené na kraj Liberecký a Ústecký.

Severočeská oblast byla dlouho devastovaná ekologicky i pivně. Vítejme každou novou vlaštovičku, která se snaží tento vývoj zvrátit směrem k budoucí prosperitě.