Nejedna se o koncert kapely, ktera prinesla svetu hity jako Whole Lotta Love, Immigrant Song [dnes aktualni] Black Dog nebo Stairway To Heaven, jejiz harmonicky grif, ktery je zakazan v americkych obchodech s hudebnimi nastroji si udajne autori vypujcili z instrumentalky Taurus jednoho nejmenovaneho souboru z roku 1967.
Jak jinak. Graf Zeppelin je minipivovar. Mestecko Bad Homburg je od Franfurtu vzdaleno zhruba 20 km. Primestsky spoj v 11.09 h byl zrusen, dalsi mi diky me neznalosti mistni geografie ujel, nakonec jsem do mestecka dorazil kolem poledne. Kancelar turistickych informaci vypadala jakoze si zamestnanci jen na chvili odskocili na obed. Avsak vedle uradujici zastupce nemeckych drah DB mi sdelil, ze jejich zidle jsou opusteny uz leta. Takze vzhuru do mesta!
Podle nazvu by se melo jednat o lazenske centrum, kterych je po celem Nemecku skutecne hodne. Ale zadny Carlsbad ani Luhacovice. Pomerne nuda a v okoli zadna atraktivnejsi pivni znacka. V centru na informacich mi sdelili, ze Kronenhof Graf Zeppelin je daleko a nejlepe je tam jet autobusrm c. 7. Ten mel vsak planovany odjezd az za 54 minut.
Oslovil jsem indickeho taxikare. Adresu zaregistroval, avsak slovu „Brauhaus“ nerozumel. Blbi hinduiste. Rozumel tomu jako „Krankenhaus“. Ne, do nemocnice mne jeste nevez! Nakonec jsme skutecne za par minut dorazili do kyzene knajpy. Nebylo to vubec daleko a mohl jsem usetrit 7 eur na pivo.
Rozlehla budova s velkou zahradkou se do lazenskeho prostredi [ktere jsem ani moc nezaregistroval] docela hodila. Uvnitr bylo plno, ale jeden stul se prece jen nasel. Takze na obed me oblibene vurtiky s kyselym zelim a jedno svetle. Uzenina dobra, ale zeli mi pripada, ze je tam zbytecne hodne jisky. Takovy tezky styl nasich babicek. To v Bavorsku maji odlehcenejsi. Pivo nefiltrovane, mene horke, trochu vlezle aromaticke a bohuzel nedrzelo penu. Jinak prumer. Standardni byl rovnez mistni weizen. Cekal jsem, ze budou hrat nejake Zeppeliny, ale v lokale [nastesti] chybel jakykoliv zdroj nehospodskeho sumu.
Zpatky na nadrazi jsem sel samozrejme pesky. Opet se projevila nedostatecnost meho orientacniho smyslu. Asi po 500 metrech jsem dosel do arealu rozlehle nemocnice. Vida – Krankenhaus. Tak jsem se musel dvakrat zeptat na cestu a nakonec jsem v poradku dorazil. Nebylo to vubec daleko. Ti informacni agenti pri svem sedavem zamestnani nemaji soudnost…
Takze slava nazdar vyletu, budete-li mit cestu kolem, stavte se. Jinak mozno s klidem vynechat.