V 70. a 80. letech jsem si občas kupoval satirický a humoristický časopis Dikobraz. V oné době byl už čistý humor povětšinou nahrazován neutrální komunální satirou a tak mne pobavil jen občas – kupříkladu článkem o otevřeném stánku PNS uvnitř uzavřené pošty.
Listoval jsem tiskovinou a nikdy jsem neminul stránku s karikaturami Jaroslava Popa. Ono to ani dost dobře nešlo, neboť pověstný a režimu poplatný karikaturista patřil do nejužšího okruhu vedení dotyčné redakce.
Zatímco někdejší demokratický prezident USA Jimmi Carter již nesl při svém zobrazování na příslušné politické dvoustraně jisté rysy démonizovaného záporáka, na nastoupivším vrcholném americkém politikovi se Pop vyřádil přímo příkladně.
Reagan býval s oblibou vykreslován jako nebezpečná rozšklebená hydra, která za přítomnosti nezbytných amerických symbolů ve formě pruhů a hvězd někdy prodléval v těsné blízkosti pytle s dolary, jindy dokonce třímal v ruce tehdy velice populární neutronovou bombu.
Naše sdělovací prostředky bývaly i navzdory pokračujícím mírovým jednáním SALT 1 a SALT 2 plné štvavých článků o nebezpečném NATO a EHS, pershingů či o bezohledných kapitalistech a snažily se všemi prostředky nás naučit poznávat našeho tehdejšího zavilého nepřítele.
Uplynulo zhruba 40 let a máme to tady zase. Tentokrát však v reverzní verzi.
Ruský vojáček už nám nehraje na garmošku lidové odrhovačky při vůni rozkvetlých šeříků, ale masakruje na sousední Ukrajině civilní obyvatelstvo a účastní se aktivně imperiálních plánů na znovuobsazení Střední a Východní Evropy.
Obdivovaný ukrajinský soudruh Brežněv byl nahrazen zlověstným russem Putinem, který se stal terčem nenávisti celého západního demokratického světa.
Na druhé straně vietnamští veteráni a vrahové malých dětí (podle tehdejší propagandy) jsou dnes našimi blízkými přáteli, kteří přijíždějí cvičit na naše území, slibují nám ochranu a dokonce nám výhodně prodávají svou nejnovější techniku (stíhačky F 35 za stovky miliard, které možná obdržíme za slíbených 10 let).
Nic naplat. Časy se mění.
Co se však nezměnilo je všudypřítomná podpůrná rétorika a příslušná propaganda ze strany státní moci. Opět byl vzkříšen výraz „cenzura“, která se objevuje v našem prostředí čím dál častěji.
Největším nepřítelem všech současných režimů (bez ohledu na to, jak jsou označovány) je dnes internet. Zatímco před 40 lety tehdejší disidenti měli k dispozici psací stroje, telefony, případně rozhlasové stanice jako Svobodná Evropa nebo Hlas Ameriky, dnes se může na netu vyjádřit každý, kdo má na toto médium přístup. A určitě je pro represivní složky náročné takováto kvanta názorů a informací kontrolovat.
Proto byla vymyšlena chabá a směšná obrana proti tzv. „hybridním hrozbám“.
Základ je jasný a připomíná metody ze zmiňovaných 80. let.
Zatímco tuzemští disidenti, vězňové svědomí či jak si všichni říkali mohli být u nás zatčeni a vězněni ( kupř,
členové undergroundového souboru Plastic People Of The Universe, jejichž jediným proviněním byly snad jejich hudební výkony), emigranti či přímo cizinci účastnící se boje proti bolševické nesvobodě bývali jen osočováni, dehonestováni a zesměšňováni.
Tak se děje i dnes. Byly vytvořeny termíny jako desinformace, lživý názor (?) a jejich protagonisté jsou díky naší lidové tvořivosti označováni jako „kremlboti“, „russsssáčci“, „Putinovy onuce nebo prostě „dezoláti“.
Ovšemže tato odsouzeníhodná individua nejsou schopná sama vymyslet jakoukoliv destruktivní činnost, kterou by se podíleli na rozvracení demokratické republiky, proto naslouchají dezolátním hlasům z kyber prostoru, které produkuje nepřátelské russssssko.
A tak důvěřují desinformačním serverům jako je např. Sputnik nebo Aeronet. Odtamtud získali třeba lživé informace jako např., že u nás už přes 20 let zoufale chybějí někteří lékařští specialisté, že je naše vzkvétající země nejhorší v dostupnosti bydlení v Evropě, že nedávno občané přišli zásluhou neschopných vlád zhruba o 30 % svých úspor, že náš státní dluh strmě roste, nebo že neschopné politické hnutí huličů zfušovalo digitalizaci stavebního řízení a bude nutné vypsat nové výběrové řízení, aby se u nás mohlo dál stavět.
Některé iniciativní „neziskové“ organizace zoufale zvoní na poplach a apelují na naše vysoce postavené politiky. Dělejte něco! Nenechte dezoláty šířit hybridní hrozby! Podívejte se na sousední Slovensko! Tam úhlavní nepřátelé z východu způsobili, že byl do funkce předsedy vlády zvolen zlosyn Fico. A teď destruktivně cestuje do russssska, Číny a nezastavil ho ani legální atentát.
Měl jsem příležitost poznat svět, když jsem navštívil přes 100 zemí a formoval své názory.
Určitě je mi sympatičtější řadový Rus, jehož jediným proviněním je život v zemi, ve které má Putin stále vysokou důvěru obyvatelstva než zfanatizovaný a našimi státními médii zmanipulovaný spoluobčan, který jako člen Výboru na ochranu revoluce by nejradši všechny své domnělé oponenty zase nechal zatýkat.
Když si vzpomenu na bouřlivý a nadějný konec roku 1989, je mi dost smutno.