Tzv. „Volba sládků“ je na jedné straně vstřícným krokem pivovarského gigantu směrem k drobným konzumentům, na straně druhé samozřejmě zatím úspěšným marketingovým tahem.
Osobně musím uznat, že se jedná o jisté zpestření jinak nudného a nepříliš chuťově vyhraněného sortimentu koncernu Asahi v jeho uplacených hospodách, kde se běžně vyskytuje pouze notoricky věhlasný triumvirát spřízněných značek PU, Radegast a Kozel. Někdy jsou tyto alternativy nevýrazné či dokonce nepodařené, občas však volba sládků padne na něco, co může zaujmout.
Letošní září se pod touto hlavičkou dostalo na čep pivo se záhadným názvem Edvojka. Z této šifry by běžný návštěvník hospody nebyl příliš moudrý, takže namístě je vysvětlení, že se jedná o sváteční mok uvařený k 30. výročí rozhlasové stanice Evropa 2. Zajímavá se mi zdála informace, že toto pivo vzniklo přímo podle přání posluchačů E dvojky. Takové várky na přání se již tady vyskytly – napadá mne třeba budějovický Pardál, ale stejně si tento proces dokáži vysvětlit jen vágně. Předně by mne zajímalo, kdo všechno hlasuje. Přirozeně, že to budou lidé pijící pivo. Vinař, kofoláč či asketa by se této ankety zúčastnili snad jen proto, aby výsledky zkreslili směrem k nechutnosti.
Takže předně barva. Má být tento speciál na objednávku světlý nebo tmavý? Nepočítám, že respondenti budou ve svých návrzích uvádět odstíny barvy podle platných jednotek, ale budou navrhovat jen rámcově.
A teď síla. Zde je možno již upřesnit otázku. EPM (což je i mezi laiky stále oblíbené a respektované měřítko) nebo obsah alkoholu. Možná je v anketě poptáván i styl plánovaného piva nebo alespoň druh kvašení. Další volitelnou vlastností bude asi hořkost. Ani tady neočekávám přesnou formulaci IBU či EBU, ale spíše rámcový charakter hořčejší nebo sladší.
Dvakrát jsem se osobně podílel na plánované chuti piva. Bylo to v Hobitu a o jeho podobě jsem se domlouval přímo s majitelem a sládkem v jedné osobě. Jednalo se tenkrát o speciál sv. Martin a později o jemně nakuřovanou devítku Klid (stoický). V tomto případě jsme ale o pivu něco věděli, takže piva se podařila.
Anketní E dvojka byla nakonec uvařena a já ji měl možnost ochutnat. Podoba onoho výročního speciálu mne opět utvrdila v tom, že přes všechny současné výstřelky je naše země stále pevně spojena s tradicí českého ležáku. Výsledkem je světlý nefiltr s obsahem 5,2%, což může při trochu vyšším prokvašení odpovídat i nějaké výživné 12°.Tento marketingový experiment mne nikterak nezklamal. Truňk dostatečně hořký, ale žádný pelyněk. Vůně trochu květinová, leč celkem lahodná je částečně dosažena údajným studeným chmelením. V závěru a v dochuti jsem cítil sušší a stručný pilsner.
Nejsem přítel Asahi, ale myslím, že tato volba se jim tentokrát docela povedla.
Není to špatný, dnes jsem ochutnal, ale ty rozdíly v cenách za toto pivo v pražských knajpách mě fascinují. Nejedná se o rozdíly v řádu pětikoruny a neplatí, že nejdráž je v centru Prahy. Spíš naopak. Teď piju pivo Mnich, nějaká novinka aspoň pro mě je to novinka, pro někoho možná ne, z pivovaru Klášter.
A když už jsem u těch novinek, dám sem ještě jednu z Prahy – pivovar U Fleků 25. nebo 26.9. asi poprvé v historii narazí světlou třináctku. Zatím prý na zkoušku, jestli o to bude zájem. Podle zájmu se rozhodnou, zda ji budou mít na stálo.