Náhodná cesta mne zavedla do Ostravy Třebovic, které se vyznačují solidní hustotou hospod. Jak jsem ale poznal po krátké namátkové kontrole – nic moc.

Hned na kraji této městské čtvrti stojí rodinný dům, v jehož garáži bývala svého času nálevna. Čepovali tam dokonce i Janáčkovu 11° Patriot. Nevím jak dnes. Podnik míjím většinou autobusem MHD a zpravidla ho vidím zavřený. Asi nejsličnějším restaurantem na hlavní třebovické cestě je Královský šenk. V roce 1997 jsem byl nadšen, že se konečně do Ostravy dostaly Krušovice. Dnes již jsem ve svém nezkrotném entuziasmu opatrnější. Ostatně už ani tenkrát před skoro 16 lety mi ty Krušky moc nejely. Příležitostně se do šenku stavuji na některé heinekenovské speciály jako je např. pšenka nebo Svatojánské červené. Ve 12.30 stál před hospodou kamion s nápisem Heineken a podnik oficiálně otvírá až ve 14. hodin. Královský šenk přitom funguje i jako penzion. Proč neotevřou dříve?

Prošel jsem se pěkným parkem. Poblíž stojí Třebovická role – restaurace spíše na jídlo, i když já osobně jsem tam zhruba před 15 lety moc nadšený nebyl. Jiná hospůdka se zahrádkou se nachází hned vedle parku. Rovněž otvírá až ve dvě. Kam ti třebovičtí dopoledne chodí? Ať se mi nikdo nesnaží nabulíkovat, že do práce! Nicméně na ceduli jsem mezi fádní nabídkou točených piv našel Beskydský ležák. Přestože je lokál ještě uzavřen veřejnosti , v otevřených dveřích na terasu stojí vyžilý výčepní, který mne s podezřením sleduje.

 „Vy tady čepujete Ostravici?“ ptám se aby řeč nestála.

„Nevím co to je,“ odpovídá šenkýř nechápavě. Další důkaz kvalifikovanosti výčepního personálu.

Kousek dále je okázalá restaurace s Budvarem, ale ta mne příliš k návštěvě nelákala. Zamířil jsem do bývalé klasické knajpy U Pošty. Ta se ale změnila! V přízemí se prodávají kuchyňské linky (loni to ještě, myslím byly květiny), hospoda je umístěna v patře. Dole velký sál jako stvořený pro pořádání spářek s bigbítem a vedle výčep a zahrádka. Nedávno v těsném sousedství zbořili starý dům, takže zahrádka vedle prázdného zřejmě budoucího stanoviště vypadá dosti podivně. Výčep si vzal nedávmo do pronájmu můj dlouholetý známý. Jak jdou kšefty? To víš. Konkurence, slabá kupní síla. A ta baba, co tu byla předtím to tady pěkně pokurvila. V trubkách byly pavučiny… Konečně první pivo. Ostrava 12°a teplé. Jak jinak? Zrovna otevřeli. Copak se to ti lidé nikdy nenaučí? Je ještě brzo, takže personál nemá drobné za 500 Kč. Když jsem já ještě míval hospodu na Kružberku, býval jsem na místní poště pečený-vařený. No co. Alespoň jsem dostal pivo na sekeru.

Zajímavý a poučný výlet. Jsem rád, že bydlím v Darkovičkách.