Kolem one kavarny jsem po par mesicu chodil, lec nikdy nevlezl dovnitr.
Vetsinou jsem totiz tento podnik mijel pri sve zpatecni ceste na lod. Tentokrat vsak, u prilezitosti louceni s Lincem, jsem se nad provoznou Cafe Meier intenzivneji zamyslel. Uz ten nazev! Meier bylo jmeno udatneho nizozemskeho unosce, ktery v roce 1980 unesl globalniho zloducha Heinekena. Plan se podaril a Meier ziskal na vykupnem 10 000 000 dolaru.
Dalsim sympatickym faktorem cafe bya otviraci doba. Pres tyden 8 – 12, v nedeli 9 – 12. Trochu mi to pripominalo snazivy Balkan. Objekt vypadal celkem historicky, interier mel bohuzel pomerne daleko do idealu klasickych knajp. Kulate stoly a chladne, neosobni kovove zidle. Oproti mnoha jinym v restauracich na uzemi Lince vsak uvnitr cily ruch.
Posadil jsem se k volnemu stolu, shodou okolnosti naproti evidentniho magora, ktery znervoznoval svymi navaly silenstvi. Dalsim duvodem me navstevy Meiera bylo pivo. Inzerovali Zwickel z pivovaru Mayr [zase jmeno podobne Heinekenovu unosci]. Udivilo mne, ze po me objednavce mi prijemna, usmevava servirka donesla pivo cerne. Toto se spise melo jmenovat Schwartz. V temne tmavem odstinu ani nebylo zrejme, zdali je pivo opravdu nefiltrovane. Jinak slusny prumer, dobra teplota, neprilis bublinkovosti a charakteristicka karamelova chut.
Z Googlu jsem se vsak dozvedel, ze pivovar Meier je jiz uzavren. Pouziva kavarna stare informace? Lze? Nebo jen blafuje? Mozna, ze Mayr znovu otevreli…
Blazen u protejsiho stolu se dostaval do raze, tak jsem radeji zaplatil a bez upresnujiciho dotazu jsem odesel. Hospoda je to vsak celkem slusna.