Onehdy jsem zabloudil ve Štrasburku.
Podle vlastní teorie, že přímka není nejkratší spojnicí mezi dvěma body, jsem od prodejny vín v centru nečekaně odbočil, abych si zkrátil cestu do přístavu. Třikrát jsem se musel ptát kolemjdoucích a každý z nich mne poslal jinam. Jeden z nich byl prokazatelně Asiat, tak i když nevěděl, nechtěl ztratit tvář.
Čas ubíhal a já nechtěl zmeškat svou loď. Řídil jsem se podle slavné katedrály, avšak i tak jsem stále bloudil. Scenérie se však měnila k lepšímu. Mizely pomalu drahé turistické pasti a objevovaly se lokální hospůdky s lákavými pípami. Neměl jsem čas, tak jsem si jen zhruba zapamatoval trasu.
O dva týdny později jsem opět vyrazil. Zjistil jsem, ze nejrozšířenějším pivem ve vedlejší čtvrti Štrasburku je pivo Meteor z blízkého Schiltengheimu. Pivovar vznikl už v roce 1640 a já už s ním nějaké ta degustační zkušenosti mám. Navíc si myslím, že tento podnik už patří Heinekenu.
V rázovitém místním baru však nalézám pípu s logem lokální značky Uberach. Pivo polotmavé, nejspíš svrchně kvašené, alkohol 4,8. Mok poměrně chutný, vkusně voňavý , nepříliš hořký, leč osvěžující. Typická ukázka alsaského pivovarnického umění. Vidím ještě francouzskou ipu, ale tu si nechám na příště. Už tak jsem za půllitr utratil šest eur, a očekávám, že ještě budu bloudit.
Zítra jsem ve Švýcarsku a koncem týdne se vracím do své krásné pivní vlasti.