Po nějakém čase jsem se opět osobně setkal se spojením piva s whisky.

Zapíjet jakoukoliv whisky jakýmkoliv pivem je zhovadilost. Přesto, když se obě ingredience vkusně smíchají, výsledky nemusí být nikterak nechutné.

Dozrávání speciálních piv v dubových sudech po zmíněné lihovině, bourbonu nebo brandy jsou již dnes poměrně běžné. K barrigování vybraných značek se dokonce používají speciální dřevěné šupiny nasáklé dotyčnými nápoji.

Jinou metodou je přidávání whisky sladů přímo do výroby piva.

Stále vzpomínám na francouzské pivo Adelscott, které jsem opakovaně ochutnal v roce 1990 a 1999. Bylo nezvyklé, ale pro mne chuťově zajímavé. Plné sladové tělo, nepřehlédnutelná příchuť skotské a úctyhodných, leč neinvazivních 6,6% alkoholu.

Shodou okolností jsem našel na stránkách Pivníci recenzi na současné pivo Adelscott.

Z 10 možných bodů získala tato značka pouhých 1,5 a nelichotivý titul „Nepitelné pivo“.

S nápaditých přívlastků mne nejvíce zaujal „lepenková vůně“. Jinak prý samý cukr a karamel. Rovněž nevábná bledá barva a totálně nestálá pěna.

Jedná se však už o docela odlišné pivo, v současnosti z nevymetené stáje firmy Heineken. Obsah alkoholu klesl na 5,8% a věřím, že tento současný produkt již vůbec ničím původní Adelscott vařený v nezávislém (až do roku 1996) alsaském pivovaru  Adelshoff nepřipomíná.

Naopak 13° whisky lager od Antoše ze Slaného je naštěstí z úplně jiného soudku.

K jeho výrobě dopomohl i originál skotský slad nakuřovaný rašelinou.

Pivko je od prvního okamžiku kontaktu ušlechtilé. Jemná vůně, která spřátelenou lihovinu nezapře. Vytříbená chuť, která kombinuje přednosti dobře uleželého lageru s nevtíravou příchutí rašelinné whisky.

Rovněž doznívání je celkem příznivé.

Nepříznivá je snad pouze cena – plných 79 Kč za půllitr.

Ale když vezmeme v úvahu životní úroveň ve Skotsku a příslovečnou lakotu jeho obyvatel, zdá se to tak akorát.