Spotřebitelské stávky, zejména v oboru pohostinství mívají zpravidla jepičí život. Klienti se brání zejména zvyšování cen v hospodách, povětšinou však dokážou aktivně reptat jen pár dní.  

Předevčírem  jsem zavítal do mého oblíbeného šenku U Segala. Dva přítomní štamgasti byli zasmušilí a srkali lahváče. Bylo mi to divné, tak jsem se jich účastně otázal co se stalo. Dozvěděl jsem se, že ten šizuňk  Segal opětovně zdražil točené pivo a dokonce i nějaké vybrané lihoviny. Konzumace o poznání lacinějších lahváčů je tak údajně jediným možným způsobem účinné obrany.

„Víš kolik stojí 11°Svijany naproti v Morávce?“ otázal se mne jeden z rebelů a vzápětí si odpověděl: „Dvaadvacet korun. A tady 26!“ Uznal jsem, že celé čtyři koruny na pivu je skutečně hodně. Lahvový Rohozec přitom stojí jen asi 15. Tak to pojďme Segalovi natřít a pijme pouze lahváče! Namítl jsem, že Segal může při své bezcharakternosti zdražit i doposud laciné pivo láhvové čímž sebere rebelantům účinnou zbraň a nebylo by tudíž efektivnější změnit lokál a chodit chlastat do Morávky?

Oba zhrzení štamgasti byli naladěni na stejnou vlnovou délku. Ano. V Morávce, případně v Pajdě je to lepší, levnější a tak se tyto knajpy stanou zajisté do budoucna jejich hospodami. Přijde Segal o zákazníky? Žádné pivo však není tak horké jak se uvaří. Když Segal rozjížděl někdejší Taxibar ve své režii, měl na čepu Ostravar a nesměle koketoval s Poličkou a Svijanami. Dnes běžně točí 8 druhů piv a o hosty není nouze. Mnozí zapřísáhlí ostravaři se přes svijanský kvasničák propracovali k Valáškovi, Rychtáři nebo dokonce k pšenici a k mokům svrchně kvašeným. Věřím, že spor o ceny se urovná , Segal neusne na chmelových štokách a bude dále šířit po sídlišti Fifejdy 1 své pivní evangelium.

,