Přišel nový rok a s tím i prozatím nejsilnější qáskovské pivo.

Speciální jedenadvacetistupňové polotmavé pivo Voko se vaří v Pivovarském domu Ostrava již po několik sezón. Jeho jméno evokuje název kapely neúnavného Jiřího Neduhy Zpocený Voko. Voko znamená vlastně „oko“, jestli se to tak Pražákům lépe vysvětluje mi zůstává záhadou. Osobně tvrdím, že ať si každý mluví, jak mu zobák narostl, ale pražštinu, která na mne po celá desetiletí útočí z legálních (potažmo i ilegálních) sdělovacích prostředků živelně nesnáším.

Jak lze očekávat, mok je velice silný. Obsahuje celých 8,5% alkoholu. A toto vytváří další zajímavý fenomén. Pivo je tak hutné a tělnaté, že jako první vnímáte skoro melasovou sladkost. Ta je vzápětí vystřídána asertivní pivní plností. Značně hořký ocásek dosvědčuje, že Voko má skutečně avizovaných 45 jednotek hořkosti škály EBU (European Bitter Unit). Pro srovnání – běžná jedenáctistupňová či dvanáctistupňová piva hojně chmelená a prokazatelně hořká již v 1. pláně mají obvykle 35 – 40 EBU. Za zmínku stojí připomenutí krušovické 12°, která mívala koncem 80. let EBU 52 (!) a během zhruba 15 let „zesládla“ takřka na polovinu.

Nejvíce mi Voko připomíná silné belgické polotmavé ejly jako je Piraat nebo Kasteel. Je to však trochu zavádějící, neboť se v případě qáskového speciálu jedná o pivo spodně kvašené. Když už sedíme U skákavého poníka, proč tento silný truňk neokusit? Jeden na cestu však postačí. Nejen, že je mocně alkoholický a obsahuje spoustu kalorií, ale též za půllitr zaplatíte celých 55 Kč.