Píše se 25. únor roku 1973. Já jako žák pátého ročníku základní školy jsem se zrovna vrátil z třítýdenního pobytu ve škole v přírodě. Na černobílé obrazovce televizoru Tesla Ametyst (který mimochodem vydržel s jednou opravou funkční 27 let) mluví k československému národu generální tajemník Gustáv Husák. Později pronese pár slov i tehdejší, již dementující prezident republiky Ludvík Svoboda.Rétorika tehdejších rudokožců je stále stejná a vydrží dalších 10, dokonce i 15 let. Pracující lid povstal 25. února 1948 proti vykořisťovatelům a nastolil spravedlivou vládu proletariátu – zejména dělníků a rolníků. Máme se jako v pohádce a kdybychom všichni řádně pracovali, budeme se mít ještě lépe. My už se kýženého blahobytu nedočkáme, ale naše děti, možná vnukové….

Střih. 1. leden roku 1990.Opět televize, tentokrát již barevná. Nově zvolený prezident Václav Havel laskavě vysvětluje lidem nástup světlých zítřků. Československá republika bude prosperující a svobodnou zemí – prosím vás, nevěřte legálním ani maskovaným komunistům, kteří se vám snaží nabulíkovat něco o nezaměstnanosti, korupci či sociálních nejistotách. A hlavně už nepolezeme do žádného paktu či mezinárodní organizace, která by omezovala naši nezávislost.17. listopad je přelom a pravda a láska atd.. Lhář nebo jen naivka?

Zítra je výročí 17. listopadu a média jsou plná propagandy jako před 40 lety. Dnes máme svobodu, demokracii a fungující tržní hospodářství. Nikdy v historii našeho státu jsme se neměli lépe! Státní televize vysílá rozhovory s politiky či ekonomy, kteří si naši současnost pochvalují a kritizují jen velice opatrně. Bodejť. Cenzuře se dnes přezdívá „politická korektnost“ a reální oponenti do státem placených sdělovacích prostředků nemají přístup. Zatím nás za náš nesouhlas se zločinnými politiky nikdo nezavře, ale obávám se, že je to jen otázka času. Při dnešní technologii je potenciální politický vězeň velice snadno dohledatelný. Bretschneider si psal na manžety, estébáci snad používali magnetofony a kamery, v dnešní době mobilních telefonů, internetu a elektronické registrace obyvatelstva však zřejmě není úniku. Průměrně se naše ekonomická situace od konce 80. let příliš nezlepšila, o sociálních problémech, organizované kriminalitě a nerovnosti před zákonem ať si každý udělá obrázek sám. Jedna garnitura lumpů byla nahrazena jinou a vinou řadového občana je, že tyto lidi volí. Avšak on vlastně nemá moc na výběr. A hlavně vládnoucí politici, kteří by měli být sluhové občanů, neboť tyjí z jejich daní jsou prakticky neodvolatelní, beztrestní a nemají žádnou odpovědnost. Rozhlédněte se po naší vlasti a zjistíte, že opravdu není co slavit.

Oslavovat mohou, krom zbohatlých loupežníků snad jen pivaři. Sice jim zamořili trh nepitnými sračkami velkých nadnárodních koncernů, ale na druhé straně, tolik malých nezávislých pivovarů a hlavně roztodivných pivních stylů za posledních 70 let opravdu nebylo. V tomto dávám revoluci za pravdu. Teď jsem si dokonce vzpomněl, že jedno pivo z Ostravy se jmenovalo „samet“ (Velvet).