Navíc je první máj – lásky k pivu čas, ale kdo ví jak to bude v Bratislavě s otvíračkami.

Naštěstí je to v pohodě. Takže nejdříve do Mieštianského na snídani. To je ale výběr! V kategoriích studená a teplá predjedla se skrývají rafinované pivní chuťovky, že by se i lecjaká česká hospoda mohla učit. Po dlouhém váhání si dávám pivní sýr a musím říci, že už dlouho jsem tak dobrý nejedl. Správně uzrálý, politý pivem podávaný s hořčicí, cibulí, topinkami, česnekem – zkrátka pohádka. K tomu jedno ranní černé, bohužel natočené do skleničky na stopce.

V poledne v Klášterním zrovna otvírají. Kuchyň v nedeli nepremává, ale pivo slušné. Mladý čašník když mu prozradím, že jsem z Ostravy se mne stále vyptává na Stodolní. Takže dávám jedno a mizím. Musím tam zajít někdy až bude více lidí. Je to krásná hospoda.

Poprvé se vydávám po mostě SNP na druhou stranu Dunaje. Ano, správně. Je tam další pivovar. Tentokrát instalovaný přímo na říční lodi. Dunajský pivovar mne však příliš nenadchnul. Má stejného majitele jako Patrónský, dokonce i pivo se jmenuje Patrón. Světlá 11,5 má však radlerovskou až limonádovou chuť ,což nesnáším, černá 13 je bezpochyby bez zjevných degustačních chyb, ale je to nuda. Navíc podnik opouštím s bolestí žaludku a pocitem tlaku na žáhu. CO 2 je dobrý sluha, ale zlý pán.

Kolem třetí odpoledne otevřeli další slovenskou ochutnávkovou hospodu Le Šenk, která je výborně strategicky umístěna na začátku stezky vedoucí k Bratislavskému hradu. Ale žádná sláva. Mezi osmi točenými pivy jsou jen tři slovenská a přítomná servírka na všechny mé otázky týkající se piva stabilně odpovídá „To vám nepoviem“. Mlčeti je sice zlato, ale nemá se to přehánět. Ochutnávám stout z minipivovaru Karpat (moc dobrý)a nakonec z nostalgie koutskou 12. Bohužel je teplá a bez řízu. Le Šenk nebrat.

Nakonec končím zase v krámku 100 piv, který má i na prvního máje otevřeno. Naštěstí tamější prodavačka je poměrně sdílná a něco o pivu ví. Točený Sandorf z Prievalov má zjevně slovenskou chuť, ale mne baví. 10 Ejl z Čierné Vody je bohužel chmelový vývar. Od desítky jsem očekával větší sofistikovanost. Zato pšeničně-žitná APA zTrenčína je rafinovaně atomatická, avšak vkusně suchá a dopřává prostor fantazii…

Vzpomínám. 1. května 1987 jsem byl v armádě, o rok později v tento den v NDR, v roce 1989 v Mexiku, v roce 1990 na Kanárech, o rok později v Kremnici. Na prvního máje 2009 otvírali ve Dvoře Králové pivovar Tambor. A letos pivní Bratislava.