Jak víme o zákonech tržní (kapitalistické) ekonomiky – po oživení přichází období konjunktury (prosperity) po němž následuje krize.

Opět jsem se v duchu vypravil do nedávné historie pivní situace na našem území.

Podle tématické knížky Jaroslava Hospra z roku 1979 se tenkrát na území ČSSR nalézalo 130 státem řízených pivovarů. Nějak v této době jsem začal plánovitě pít pivo a sbírat pivní etikety. Číslo rapidně klesalo. V roce 1982 pil ještě kolega choceňské pivo, o 4 roky později již jsem v dotyčné destinaci tuto značku neobjevil. Stejně tak jsem přijel asi o 2 roky později do Tábora. Kolínský pivovar zrušili v roce 1987 pro nedostatečnou kvalitu (z mých zkušeností musím uznat, že něco na tom bylo). V 80. letech padla např. i Dobruška a Golčův Jeníkov.

Mou tehdejší pomůckou k vyhledávání tuzemských pivovarů byl vedle kontaktu se spolupivaři i telefonní seznam. Někdy jsem do uvedeného podniku zavolal, jindy jsem jel naslepo. Vždy však byla jakási záruka, že vyhledávané pivo v daném regionu objevím. Dobrodružství bývalo odměněno povětšinou chutným mokem. Avšak tehdejší situace se mi zdála velice neuspokojivá.

V roce 1990 vykvetla oprávněná naděje. Komunisti odcházejí (naivní představa) a pivní trh bude opět svobodný! Zakládala se Strana Přátel Piva, hned se vyrojily smělé plány na renesanci našeho tradičního pivovarnictví. V Praze jsem se seznámil se zakladatelem akciové společnosti, která chtěla obnovit vesnický pivovar v krkonošškém Rudníku. Začaly opět vařit pivovary v Dobrušce a Golčově Jeníkově. V rove 1991 zahájil provoz nový minipivovar Meloun ve Svinišťanech, následoval Pegas v Brně a zanedlouho nato třeba Baron v Novém Jičíně. V našem regionu vznikl Starý Hlučínský Pivovar i Valašský Pivovar v Rožnově. Vypadalo to celkem nadějně, avšak na druhé straně docházelo ke vstupu zahraničního kapitálu, přišlo zdražování a též uzavírání některých tradičních provozoven. Oživení zadusila opět krize. Pak nastoupil SAB Miller a Heineken. Na přelomu tisíciletí existovalo na území ČR něco kolem 80 funkčních pivovarů, ke kterým samozřejmě počítám i pivovárky restaurační.

O pár let později se naštěstí situace zlomila a následovalo mnoho let rozvoje a prosperity.

A jak to vypadá dnes? To my pivaři dobře víme. Počet pivovarů na našem území roste každý kalendářní měsíc. Asi před 3 lety jsem v jedné replice z mého pivního muzikálu Pivařky uváděl číslo 250. Dnes je aktuální stav zhruba 455+, což je současnosti světový unikát. Vedle tradičních piv výčepních a ležáků, jejichž výroba se stále těší výrazné popularitě vznikla i poptávka po pivech svrchně kvašených, nejrůznějších speciálech, které mají občas se samotným pivem společného pramálo atd. Některé faktory pozitivního vývoje však doposud stagnují. Při dlouhé cestě z Ostravy do Kostelce nad Černými Lesy jsem v bezprostředním okolí komunikace zahlédl jen velice málo hospod, které by logem na budově ukazovali prodej alternativní značky. Velké podniky, z 90% řízené zahraničními korporacemi stále ovládají drtivou většinu trhu. Tzv. „ochutnávkové pivnice“ jsou bezesporu dobrým řešením, avšak často přes všechnu reálnou i nabízející se pestrost sortimentu opakují stále stejné výrobce. Toto samozřejmě souvisí s dostupností a logistikou.

Přes všechny současné nedostatky, žijeme v požehnané době. Ve srovnání se situací před 10, 20 nebo dokonce více než 30 lety je u nás pivní ráj. Když není člověk líný, či jakkoliv omezený, svůj kvalitní škopek si vždy najde. Samozřejmě, že zde mají výhodu větší města, ale takto je to prostě zařízeno.

Jak to bude do budoucna? Kdo ví. Vznik nových pivovarů se jednou zastaví, porostou ceny surovin, stát bude z chamtivosti zavádět stále nové daně a poplatky. Komunikace mezi lidmi se bude stále zhoršovat a většina zůstane sedět doma u svých blbých a neosobních počítačů a v poctivé hospodě je neuvidíte. Možná, že klasické české druhy budou dále ustupovat experimentům a tradiční ležák bude čím dál vzácnějším. Možná také bude omezován prodej piva na přání stále se rozšiřující muslimské komunity, která bude mít volební právo. Mladí budou žít na face booku a pivo jim bude lhostejné,

Užívejme si konjunktury, dokud je čas!