Necekejte nic dramatickeho. Jde jen o popis jednoho vsedniho pivniho dne.

Byl patek a ja se asi po 4 mesicich znovu ocitl ve Wertheimu. Na tom meste je zajimave, ze se nachazi v Badensku – Wurttembersku a za mostem pres reku Main je jiz Bavorsko. Presneji receno okres Spessart s peknym pivovarem Spessart Specht. Prebehl jsem most a prochazel jsem se arealem pivovaru. Nikde nikdo. Kancelar, kde mi vloni prodali pivo zavrena. Otevrene jen dvere do provozu, ale i tam prazdno. Po peti minutach opusteneho bloumani mne prepadla deprese a ja prostory bez lahvace opustil. Vedlejsi hospoda otvirala az za hodinu, nedaleky hotel vypadal neutesene a rovnez uzavrene. Rozbehl jsem se k hranicnimu mostu a prchal zpet do civilizace.

Ani tam jsem vsak nemel zpocatku stesti. Obe recke restaurace, ktere pivo ze Spessartu cepovaly byly v patek kolem 15 hodin zavrene. Otviraly az o pul seste. No jasne. Shnili Rekove. EU uz do nich naprala 400 000 000 000 EUR a toto je jejich vdek! Sel bych do historicke pivnice U zlateho orla na skopek Wurzburgskeho, ale tento lokal, kde sedaval i doktor Martin Luther vypada zase smutne a prazdne. Nakonec jsem si dal pullitr Keileru v nevabne spelunce pobliz pristavu.

Ale konec dobry – vsechno dobre. V Kauflandu, kde jsem ani nabidku lokalnich piv neocekaval jsem objevil jak Spechta tak Fausta z nedalekeho Miltenbergu. Obe zhruba ctrnactky chutnaly i z lahve vyborne a vykompenzovaly mi predesle utrpeni. Nic naplat. Prece jen jsme blizko Bavorska.