Po vcerejsim pivnim uspechu jsem se rozhodl navstivit druhy [a zrejme v soucasnosti zatim posledni] frankfurtsky minipivovar.
Vydal jsem se po trase paterni tramvajove linky cislo 11, tentokrat vsak opacnym smerem. Po ceste jsem se rozhlizel po pivnich logach. Oproti Bavorsku nebo i Falcku opravdu bida. Nejvice rozsireny zde je vodnaty Binding. Obcas jsem zahledl i logo Henningeru, coz je klasicke mistni pivo, ale podle beerme.com se zrejme ve Frankfurtu nevari. Pak jeste Krombacher, Bitburger [ten mam na lodi zdarma] ci Licher.
Jak uz jsem podotkl, Frankfurt neni mesto nikterak puvabne. Strohe Stare mesto zahrnuje jedno historicke namesti a par stredovekych staveb, vsude kolem se vsak tyci zhruba 30 patrove prosklenne mrakodrapy v americkem stylu. Na to, ze je zde sidlo nejvetsi nemecke burzy se po ulicich potuluje mnozstvi zebraku. Ale nejsou to zadni poulicni komedianti. Jen posedavaji na chodnicich nebo obtezuji chodce s plastovymi kelimky. Frankfurt se mi vubec nezda ani pratelsky.
Na informacich mi cestu k minipivovaru Zwolv Apostolen sice verbalne vysvetlili, mapu mi vsak nedali. Ve Franfurtu maji totiz vsichni Google navigaci. Nakonec jsem asi po 15 minutach hospodu svepomoci nasel.
Knajpa zvenci vypadala celkem nemecky, nektere indicie vsak napovidaly, ze podnik muze byt v soucasnosti v drzeni Balkancu. To nebyva vetsinou dobre. Nemam sice nic proti balkanskemu jidlu, avsak tato slozka v danen prostredi byva zpravidla velmi povysovana nad samotne pivo. Ve 14.15 byl nevelky a na pohled docela utulny lokal plne obsazen. Zrejme nedelni rodinne obedy. Prostor pred pipou malinky, pred pultem zadne mistecko ani na stojaka. Venku sice prazdne predzahradka, ale tam mi pivo nechteli povolit. Co by jim udelalo, kdyby mi dali sklenici treba na zalohu a ja ji mohl vypit venku? Je to prece stale tolerantni Nemecko, nikoliv policejni stat USA, kde si nesmite z hospody odnest ani prazdnou lahev. Servirka mi poradila vratit se za ctvrt hodiny.
Uz se mi k Apostolum nechtelo vracet, ale za rohem jsem nasel maly, zrejme bangladessky kramek s velkym vyberem nemeckych lahvacu. Koupil jsem si hned tri kusy, ktere jsem doposud neznal a jeden neprodlene otevrel. Glaabs pilsner ze Seligenstadtu prisel k chuti. 32 IBU bylo akorat, lahvacek prijemne vonel a zlepsil mi naladu.
Posilen jsem se vratil do pivovarku, kde se nastesti naslo volne misto. Hnedo-bezove pivo, ktere neslo oznaceni Hell [jako svetle, nikoliv peklo] chutnalo tak, jak vypadalo. Kopirakova chut a nadech orisku. Podobnou zkusenost jsem zazil i s mistnim pivem tmavym. Tak to je vse. Na cepu je jeste psenicnak od Licheru, ale ja uz tady na pivo chut nemam.
Frankfurt, ac nemecke mesto nepatri urcite mezi pivni raje.