Třebové Česká, Moravská a Dlouhá

V nádražním bufetu v České Třebové čepovali ve druhé polovině 80. let lahodnou lanškrounskou 11°. Toto pivo však již v 90. letech naprosto zmizelo z trhu.

Poté nebylo toto železniční uzlové město nikterak pivně atraktivní. Toto se změnilo až po založení pivovaru Faltus.

Z tímto českotřebovickým pivovárkem byla radost obchodovat v době, kdy jsem ještě pracoval jako zodpovědný vedoucí v pivotéce Pivovarského Domu v Ostravě. Vždy mi telefonicky nebo mailem poslali svou nabídku a pak spolehlivě pivo dodali. A to za velice dobré ceny.

Samotnou pivovarskou hospůdku jsem pochopitelně také párkrát osobně navštívil. Jednou se mi tam poštěstilo náhodou sledovat aktuální rozhlasovou reportáž ze zatýkání doktora Ratha.

Na různých pivních akcí po celé republice jsem se párkrát setkal i se členy místního pivního klubu, kteří mne vždy fascinovali svou organizovaností a aktivitou.

Faltus se svým Kohoutem stále funguje. Nicméně letos přibyl na pivní mapu i minipivovar v Třebové Moravské.

Toto městečko jsem občas projížděl autobusem na cestě do Čech. Věděl jsem o něm jen to, že je známé svým textilním průmyslem (firma Hedva). Nyní však nastal čas tuto Třebovou řádně pivně prozkoumat.

Železniční stanice v Moravské Třebové je funkční. Pohostinské zařízení v jeho prostorách  jsem tam ani nehledal, leč hned naproti nádražní budovy stojí trochu zchátralá, leč klasická „nádražka“.

Taková typická „čtyřka“ otevřená každý den od 10 hodin, kde dokonce v pátky hraje živá hudba. Bude se nejspíše jednat o místní kotlíkáře, kteří ve svém volném čase, zejména pak ke konci pracovního týdne provozují nesmrtelný bluegrass.

Na čepu bohužel 10° a 11° Kozel v ceně něco málo přes 30 Kč, což je v dnešní době opravdu lidová cena.

Bylo nutné si symbolicky jedno dát a pokračovat dále do městského centra.

Historické náměstí v MT je malebné, leč mi tam trochu chyběly architektonicky estetické lauby, které si vždy vychutnám.

Výběr točených piv v centru obligátní. Plzeň, Gambrinus, Bernard. Na ulici vedoucí ven z náměstí jsem však objevil pivo Welzl ze Zábřehu na Moravě.

S chutí jsem dal jednu příjemnou 11° a pak ještě 12,5°Bitter, který vskutku dělal čest svému názvu. Jinak tato značka je samozřejmě k dostání v samotném Zábřehu. Doporučuji skvělou nádražní restauraci, kde jsem před lety objevil na čepu plných 5 druhů a nechal si ujet dva vlaky do Ostravy.

Zámek v MT je velice malebný. Zřejmě končí letní sezóna, protože jsem tam nepotkal mnoho turistů. Inspirativní může být návštěva dobové mučírny.

Zámecká restaurace vypadá, že zahájila provoz zcela nedávno. Vše mi tam připadalo jakési nezabydlené. V interiéru sedělo pouze pár konzumentů.

Na čepu byla desítka s údajnou lehkou malinovou příchutí, kterou jsem při své premiérové návštěvě s vědomím existence Zákona Nejvyšší Čistoty z roku 1516 prozatím vynechal.

Naopak mi celkem lahodila světlá 11° spodně kvašená, která velice zajímavě voněla. V typickém českém aromatu umírněného chmelení jsem vystopoval prvky tropického ovoce. Na pití rovněž dobrá, nepříliš nasycená, leč s potřebným řízem a slušným homogenním dozníváním.

Už se mi během své pivařské existence párkrát stalo, že když jsem testoval po 11° 12° stejné značky, to první pivo z o stupeň nižším EPM se mi zamlouvalo více. Namátkou jsem si vzpomněl na Poličku v roce 1999 a na Rohozec v Liberci o pár let později.

Stejně se mi to poštěstilo i v Knížecím Pivovaru v MT, kdy mi 12° od stejného výrobce připadala zbytečně moc hořká, s absencí lákavé vůně a o poznání menším řízem. Avšak uvědomuji si, že tato problematika, aby byla kompetentně posouzena by vyžadovala více studijních půllitrů obojí stupňovitosti.

Po příjemných pivech jsem si dal v českotřebovickém bufetu masochisticky jeden Staropramen 10°. Tuto nechuť mi nespravily ani dva plechovkové Budvary v jídelním voze.

Výčet našich sousedských Třebových doplňuje ještě Třebová Dlouhá, ve které se dle statistik nalézá rovněž pivovar. V tomto případě se však jedná o typickou hospůdku Na mýtince, ve které hosté nejsou vítáni.

Majitel se při našem telefonickém hovoru vymlouval, že jeho pohostinství místní Dlouhotřebováci tak dlouho bojkotovali, že svou restauraci provozuje jen za účelem soukromých akcí nad 25 osob, jako jsou firemní večírky, svatby atd.

To aby se jeden znovu ženil

Navíc ještě prý další pivo bude vařit až v listopadu.

Tak ať se jím zalkne!

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>