Na jaře 2011 (zlaté časy) jsem plánoval svou severočeskou pivní misi.
Vytyčil jsem si tenkrát trasu do Litoměřic (Labuť), Žatce (U Orloje) a Slaného (Antoš). Pak jsem na stránkách Svět piva, do kterých jsem rovněž aktivně přispíval objevil informaci o novém minipivovaru v Teplicích. Ona informace byla dokonce opatřena i příslušnou fotografií. Podnik vypadal pěkně, tak jsem se opět počal probírat jízdními řády.
Podivné však bylo, že dotyčný minipivovar neměl své stránky ani nebylo možno dohledat jakýkoliv kontakt. Mé pátrání došlo dokonce tak daleko, že jsem kontaktoval příslušný živnostenský úřad. Bezvýsledně.
Nakonec se ukázalo, že se jedná o naprosto nevhodný aprílový žert (něco jako ve stylu: „Děti,děti,rychle sem!!! Tatínek visí v ložnici!!!…..Apríl!!! V kuchyni!!!“Tak jsme se společně smutně usmáli a čekali, že se nadhozená pozitivní informace časem potvrdí.
A dočkali jsme se. Před pár lety (tuším, že v roce 2015) vznikl v teplickém hotelu Monopol nový minipivovar!
Osobně jsem cestoval do Teplic poprvé. Hned po příjezdu mne zaujalo, že ve městě jezdí trolejbusy a dokonce jsou číslované podobně jako v Ostravě (103, 107 apod.).Rušné ulice, v centru to vypadalo jako na pražských Vinohradech nebo na Žižkově. Do lázeňského komplexu jsem se nechystal. Hned jsem směřoval do hotelu Monopol, kde jsem měl objednaný nocleh.
Na první dojem mne překvapilo, že poměrně drahý hotel nemá svou recepci 24/7. Za recepci sloužila vedlejší cukrárna, kde naštěstí milá a velice ochotná prodavačka mi předala klíč, zkásla mne a přidala pár informací o městě a dokonce o místním pivu. Hotelový pokoj byl prostorný s velkou koupelnou, avšak chyběla zde klimatizace, což se mi jevilo v situaci, kdy je venku horko kolem 30°C jako dosti velký problém. Zejména, když mne jedna noc vyšla na více než 1700 Kč. V ceně byly pouze dvě nechlazené minerálky a ranní snídaně.
Ale dost už kritiky. Když jsem vstoupil do restaurace, vše negativní ze mne spadlo. Podnik byl založen už v roce 1850 a patřil zřejmě k vyhlášeným šantánům. Celá jeho historická noblesa zůstala citlivě zachována a obohacena vkusně o moderní technologie, mezi něž patří i minipivovarské zařízení.
Ochotná servírka mi ihned nabídla možnost degustační sady šesti místních piv za 75 Kč. Tak se na to podíváme! Hm… 12°ležák nic moc. Chuťově nepříliš vyhraněný a jako bych v něm cítil nějaké stopy PVC. Zato polotmavá 11°Karlík je skutečná pochoutka. Připomíná mi trošku polotmavou 11°z Jihoměšťana. Hořká a má latentní příchuť. V Hájích jsem ji definoval jako korek, zde si nejsem tak jistý. Ale je to skvělé! Pšeničné, jak má být. Trošku banánu a kyselost nepotlačena sladkostí, nýbrž stylovější zrnitostí. O višni nemám co říci, neboť se nepochybně jedná o pivo ochucené, které mne moc nezajímá. Letní ejlík je zase dosti hekticky přechmelený, ale jeho 14° bratr je vítěz celého ochutnávkového setu! Sebevědomý, asertivní, nádherně pitelný. Skoro jsem se pak od sklenice nemohl odtrhnout. Je to marné! Není svrchňák jako svrchňák!
K chuti rovněž přišel poctivý tatarák se žloutkem, topinkami dvěma stroužkami česneku a čerstvou, silně pálivou feferonkou. Po konzumaci jsem ještě chvíli seděl a nasával atmosféru rušného lokálu s hodujícími hosty a kmitajícím personálem.
Nedovolme současným fašistům a neobolševikům na naší politické scéně ničit náš svět a naše životy!
Martine, ta poslední věta by mohla být jako výzva k založení nové politické strany, za pár měsíců začne nové desetiletí, začnou dvacátá léta, nikdo z nás neví, jaká budou a zda se vůbec ve zdraví dožijeme jejich konce, dnes tu jsme a zítra tu být nemusíme, ale možná bychom měli zkusit něco založit. Něco, co se ostře vymezí proti těm neomarxistům, neobolševikům a naším hlavním slibem pro voliče by bylo OBNOVENÍ TRESTU SMRTI. A taky přísné kontroly nad každou várkou Nomáda v Děčíně z hlediska daňové povinnosti, chci mít jistotu, že Kočka neojebává náš finanční systém.