Kolikátý je to letos už ročník? Čtvrtý? Pátý? Vduchu počítám když se blížím k Zámečku v Zábřehu abych se zúčastnil dalších Svatováclavských pivních slavností. 

Loni bylo touto dobou krásně, předloni vytrvale pršelo. Dnes je čtvrtek 27.září a počasí není zatím nic moc. Bohužel se mohu zdržet asi jen tak do půl páté, potom služebně odjíždím do Frýdku-Místku. Ve 13 hodin se spouští centrální agregát na výrobu elektřiny a pivo se začíná chladit. Procházím kolem jednotlivých stánků. Na poslední chvíli odřekl účast Svatý Kopeček, nevidím ani skřečoňského Žabáka, jinak se zdá, že tady je celkem výběr. Potkávám pár známých, kteří jsou na festivalu služebně. Za posledních 20 let totiž znám více pivovarských než mých kolegů hudebníků. Půjčuji si oproti dvacetikorunové záloze třetinkovou skleničku a začínám u stánku s Dobruškou. Mladý, evidentně nezletilý výčepní mi však není schopen říci, zda-li je Rampušák 11° filtr či nefiltr. Podle barvy zřejmě platí druhá verze. Pivo je dobré. Závidím F.L. Věkovi. Než se stačím rozhlédnout jsem odchycen výčepním Segalem, který mi vnutí speciální hobitovskou patnáctku Mates. Proč Mates? Tak se jmenuje Segalův nevlastní vnuk, který si strašně přál aby bylo po něm pojmenováno nějaké pivo. Je mu sedm let. Já jsem se na pivní etiketu dostal poprvé až v sedmačtyřiceti. Je čas na nějaký speciál. Co tak krmelínskou třináctku s černým bezem? Mok je zajisté zdravý, já však zůstanu u klasických piv. Varnsdorfský Kocour má piva dražší než jeho okolí. Ale takovou 31° tady určitě nemá nikdo. Po krátkém váhání ochutnávám 14°IPA Samuraj. Je to samý chmel, chuť tělnatá a velice výrazná. Je třeba zneutralizovat něčím podobným, aby byla otevřena cesta k další degustaci. Vídeňský 13° speciál ze Zámečku bylo přesně ono. Nádherná harmonie, slušná dochuť, nic nevyčnívalo a každý lok vybízel k dalšímu napití. Na chvíli mnou projíždí asociace na pivo Shaftbury s Britské Kolumbie. Ke zděšení všech protagonistů začíná pršet. Ze skromného přístřešku sleduji zvukovou zkoušku jakési kapely, která hraje nějakou formu rocku v kombinaci se středověkou hudbou. K tomu se zajisté nejvíce hodí rožnovská desítka. A taky že ano. Jsem spokojen. S jedním kolegou přicházíme ke stánku brněnské Líšně. Je čas na pšenku a ta je v onom pivovárku skutečně dobrá. Místní 12°weizen má podíl pšeničného sladu přes 60%! Sleduji hodinky a přemýšlím o Excelentu. Míjím však stánek s Lipníkem a tak si dávám jednu jedenáctku. Slušná. Ten Lipník je čím dál více hořký. Vedlejší Kvasslav nabízí růžový pšeničňák. Je v něm prý i červená řepa.Chuťově mne to příliš nenadchlo. Vidím stánek s pivem s Krásné Studánky u Liberce. Pivo Antal není špatné. Tentokrát se jim ten světlý ležák moc nepovedl. Barva matná žluť a počínající kyselost. Chce to spravit si chuť. K tomu nejlépe poslouží staré dobré Hukvaldy. Majitel pivovaru Vít Lanča se stal přes noc mediální hvězdou když o něm vyšel článeček v novinách. Tmavá jednáctka opět nezklamala. Jsem rád, že tady pro nás ten Dolní Sklenov je. Půl páté – čas k odchodu. Na pódiu hraje jakási bezpohlavní mladá kapela a kolem je plno mnou dosud neotestovaných .piv. Stačil jsem jich vypít pouze 11..Škoda. Doufám, že příští rok bude více času.