Vánoční svátky jsou u nás dnes již tradičně plné nejrůznějších pivních speciálů. Ale jaká byla situace před takovými 30až 40 lety?
Dodnes si pamatuji štědrovečerní stůl z dob mých studií základní školy. Oficiálně jsem ještě sice nebyl ve věku plnoletosti, avšak otec mi dopřával zrzavou vodu již od mých 4 let a díky velice benevolentnímu zákonu z roku 1960 (nebo 1961) jsem si klidně mohl v potravinách koupit svůj osobní lahváč. Otec rozléval buďto ostravský sváteční speciál Baník 14°(ještě dříve se toto vícestupňové pivo běžně vyrábělo po celý rok a čepovali je ve stejnokmenné hospodě poblíž Husova sadu) nebo alespoň tmavou 10°Rubín. Jako vedoucí pracovník měl tatínek úzké styky s ředitelem Ostravaru soudruhem Oslízlem, což mi počalo vadit již počátkem 80. let, kdy bych byl mnohem vděčnější kdyby měl raději nějaké konexe v Radegastu. Poněkud komické dilema měřené současnými kritérii.
Již od počátku 80. let bylo v Severomoravském kraji jasno. Na Vánoce a Velikonoce vařily Severomoravské pivovary n.p. Přerov přerovskou 14°Hanák a zejména litovelskou černou 16° Ondráš. Zatímco Hanák byl značně sladký, chuťově nevyhraněný speciál o němž otec kriticky prohlásil, že má štych venkovského piva (?), Ondráš mi chutnal jak pro svou stupňovitost a celých 7% alkoholu, tak pro svou atraktivní barvu. Etiketa se vyskytovala ve dvou pastelových barvách – zelené a červené. Při labužnické konzumaci tohoto moku jsem si vždy představoval, že piju tmavý bock někde v centru tenkrát takřka nedostupného Mnichova.
Když tak vzpomínám, musím ještě zmínit i výrobky plzeňského závodu. V letech 1981 – 1982 se začal v potravinářských obchodech v Ostravě vyskytovat i zvláštní lahváč s modravou etiketou a názvem Světovar. Až mnohem později jsem se dozvěděl, že přesně takto se jmenoval někdejší třetí plzeňský pivovar, který byl založen roku 1935 – čili jednak v době vleklé a zhoubné hospodářské krize, ale zejména v několik dekád dlouhém období, kdy se v českých zemích pivovary nezřizovaly, ale díky koncentraci výroby, světovým válkám či komunistům naopak rušily. Světovar byl již o pár let později uzavřen, jméno jejich výrobku však převzal nakrátko n.p.Gambrinus. Tenkrát se mi Světovar či Weltbräu nezdál nic moc, dnes by to však byl hypermarketový hit.
Ze stejného pivovaru pocházel i neuvěřitelně silný speciál Diplomat 18°, který se v našem kraji objevil na Vánoce 1981. Dozvěděl jsem se, že kdysi se stejné pivo s názvem Senátor čepovalo pravidelně v pražské pivnici U Malvazů. Byl to prostě Malvaz.
Vzpomínky chudé, ale hřejí. Dnes máme jinačí výběr! Jen pozor, aby nám časem nezevšedněl.
Plz. Světovar byl založen 1910, činný 1911-1932, pak jeho značky používaly a vařily akciový (Gambrinus) a měšťanský (Prazdroj).
Děkuji za upřesnění. Před pár lety jsem se dostal na jakési pivní stránky, které popisovaly fungování nějakého pivovaru v Plzni od roku 1935. Navíc jsem si pamatoval informaci od jistého pivního encyklopedisty, který zařadil vznik Světovaru do dlouhého období temna od roku 1914 až vlastně do konce 80. let, kdy u nás vzniklo jen opravdu pár nových pivovarů (z komunistické éry jen Nošovice a Most). Teď už však nevím, na které stránky jsem se tenkrát díval a o kterém pivovaru byla řeč.
V Chudenicích jsem zatím nebyl, ale myslím, že spontánní změkčování souhlásek ve dvojhláskách -de,-te,-ne na -dě,-tě,-ně má něco společného s bývalou federací, protože ve slovenštině se takto tyto souhlásky vyslovovaly, s vyjímkou nářečí, tuším s okolí Trnavy, kde se naopak vyslovovaly velice tvrdě.
S Trnavou máš Martine pravdu, za federace přece hráli čs. fotbalovou ligu (trnavští) andelé.