Staré a nové nešvary výčepních

Výčepní koncert. Tak jsem v 80. letech nazýval své občasné návštěvy vybraných pražských pohostinství, zejména těch vyhlášených, kde čepovali tehdejší pravou plzeň. Pivo mělo předpisových 7 – 10°C, sněhobílou hustou pěnu jejíž vrchol s luxusním důlkem byl v rovině s okrajem sklenice, nikoliv beztvarý mydlinový paskvil, host na něj nemusel dlouho čekat a po napití cítil vedle sametovosti a hořkosti též přírodní říz a ne sifónové bubliny. 

Doba pokročila o čtvrt století kupředu, změnily se politické i ekonomické poměry a hlavně naše hospody. Pokusil jsem se shrnout pár výčepních nešvarů, které dodnes provázejí naše pohostinství.

BUBLINKOVOST PIVA

Již počátkem 90. let nastoupily do naší výčepní techniky nové technologie. Bylo to zejména tlačení piva pomocí CO2(myslně zkracováno jako „céóčko“, což je vlastně chemická značka jedovatého kysličníku uhelnatého). Severomoravský, možná že i východoslovenský pivař býval tenkrát překvapen a potěšen, že ve své lokální hospodě konečně dostane bájný briskní „šnyt“. Euforie však trvala do té doby než zjistil, že jaksi není schopen při nejlepší vůli do sebe nalít více než tři kusy, zatímco kdysi pro něj osm nebýval problém. Excesivní obsah tlačného plynu i dnes v dobách biogonu a šetrných kompresorů dokáže pivomilovi znepříjemnit jeho uvědomělou konzumaci.

NESMYSLNÉ MÝTY

Jedním z nejrozšířenějších je, že na dobré pivo si musí host počkat. V těchto dimenzích přemýšlející personál je schopen po dlouhé minuty nalévat do půllitrů malé dávky piva aniž dotyčnou sklenici zvedne a přiblíží k pípě. To svědčí o nízké zaangažovanosti pracovníků neboť s pivem je nutno i při čepování se trochu pomazlit a takto odbyté pivo bývá často zvětralé s hnusnou pěnou a nádoba nebývá esteticky orosena. Navíc převážná většina hospod je kuřácká a nedostatečně odvětraná a stopové prvky nikotinu se mohou dostat do odstáté „kozy“.

NEPŘÍPUSTNÁ TEPLOTA

Podle dosun platné normy (ČSN 56 6635) má mít čepované pivo 7-10°C. Jestliže někdo dnes při současných chladírenských technologiích není schopen toto jednoduché pravidlo dodržet, nená v hospodské branži co dělat. Když má někdo pivo raději teplejší, nechť si zakoupí ohřívač. Výčepní se v žádném případě nesmí přizpůsobit takovému zvrhlému vkusu!

NEINFORMOVANOST PERSONÁLU

Neví-li číšník či šenkýř odkud čepované pivo pochází či jak je silné (v minipivovarských hospodách i např. to, zda-li je spodně či svrchně kvašené) je to jak ignorace jeho, tak majitele zařízení a napovídá to o jejich vztahu ke své práci.

NEČISTÉ PIVNÍ POTRUBÍ

Zanešené pivní trubky způsobují nepřípusnou kyselost a zápach podávaného piva. Zde bývá největším problémem tzv. „první pivo“, které nateče poté, co celou noc tlelo v nechlazených a neošetřených pivních trubkách. Hamižnost majitelů hospod, často však jen nekázeň personálu dokáží připravit nepříjemný zážitek mnohým pivařským ranním ptáčatům.Situaci nezachrání ani upozornění, že požadovaná značka ještě toho dne „nešla“. Výčepní musí vždy učinit tak, aby host za své peníze obdržel kvalitní plnohodnotný mok!

SAPONÁTY

Tento nešvar jsem zaregistroval poměrně nedávno. Na trhu se zřejmě objevil nový, levnější druh saponátového přípravku, který je ve „vůni“ velice intenzivní a nevymyje-li šenkýř (ka) po jeho použití sklenice řádně vodou, podávané pivo dostane od výčepního skla bizarní mydlinkovou příchuť. Mnohý chuťově nevyhraněný konzument to možná nezaregistruje, ale já mohu říct, že to je pěkný hnus.

SLÉVÁNÍ

Jedná se o letitý, klasický nešvar, který doposud z našich hospod nevymizel. V některých zemích snad patří k místní pivní kultuře, u nás je to však prasárna, zejména v kombinaci s výčepním stylem při zmíněné filosofii, že na dobré pivo se musí počkat. Fuj! Až zavedou pivní policii, bude to nejpádnější důvod k zatčení. Insultujte, prosím i nezbedného hosta, který takto przní náš národní nápoj ve svých nedopitých půllitrech!

K dalším nešvarům patří samozřejmě i obecné špatné ošetření piva, neochota personálu, nezdvořilost, případně zlodějna. My, občané na druhé – té nepoměrně větší straně výčepu jsme platící hosté a tak se podle toho také chovejme!

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuálně a jeho autorem je Jarosek. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

2 komentáře u “Staré a nové nešvary výčepních

  1. Dobrý den,
    zajímavý článek, lze souhlasit, ovšem nevím co je zvrhlého na tom, že má někdo raději teplejší pivo. Jako degustátor mám raději o něco vyšší teplotu než 10 stupňů, pokud je pivo kvalitní, tak to vůbec nevadí, naopak se jej lépe vychutnáte.
    S pozdravem,
    M.K.

    • Proti gustu žádný deputát!Pivo si každý jedinec může dle vlastní chuti ohřát, ale výčepní NESMÍ pivo teplé točit. Dle normy ČSN 566635 má být teplota podávaného piva (spodně kvašeného) 7 – 10°C. Tak hovoří předpis.

Napsat komentář k Jarosek Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>