Dnes se jeví pivní procházka Prahou dosti odlišnou, než tomu bylo cca před 30 – 40 lety.

Stále je však co pít a hlavně jsou nové možnosti  si rozšířit své degustační pivní obzory.

Obědvali jsme asi 300 metrů od hlavního nádraží v jedné ze zbylých klasických hospod.

Kolem poledne docela pivo, lidé čekali ve stoje, až se uvolní nějaký stůl. Na meníčku mimo jiné i rybí filé s bramborem, s polévkou za cca 150 Kč, což je na Prahu slušné.

Bohužel však na čepu pouze PU, Gambrinus nepastér a Kozel. Rovněž mi unikl název onoho příjemného hostinského zařízení.

Historická hospoda U dvou koček je dodnes známá svou chutnou a údajně i cenově dostupnou kuchyní. Personál tuto výzvu bere tak vážně, že dovnitř šantánu vpouští pouze hosty, co chtějí konzumovat jídlo. Pro pivaře je vyhrazena útulná šalanda u vchodu, kde funguje samoobsluha.

Žádná škoda. Je alespoň možno sledovat zblízka výčepníka při jeho zodpovědné práci.

V řádně zavedeném prostředí a atmosféře, která mi připomínala mládí místní pivko chutná. Tentokrát však vedle PU a Kozla byla na čepu pouze světlá 12° Kočka. Polotmavé a černé stejné značky se onoho dne v knajpě nevyskytovalo.

Na naléhání přítelkyně jsme navštívili pivovar U Fleků – náš jediný hostinský pivovar, který bez větších přestávek funguje už od roku 1499.

Při sobotním odpoledni skutečný hučák. Museli jsme před budovou pár minut vyčkat, než se uvolnil stůl a vrátný nás vpustil dovnitř.

Skoro všechny místnosti U Fleků byly takřka plně obsazeny. O hluk se starali, jak tomu má být, pouze hlasití hosté, posléze i lidové duo hudebníků v obsazení harmonika + suzafon. Hráli vše možné a asi si tak docela dost vydělají, neboť preludují zejména na přání hostů. Osobně mne zarazilo, že během svého krátkého vstupu stačili interpretovat asi 4 ruské písně. Zřejmě politicky korektnější ukrajinské častušky u nás ještě nestačily dostatečně zpopulárnět.

Rozlehlý sál obsluhuje několik rychlých číšníků. Ti většinou ani nedělají objednávky. Na tácech nosí černá i světlá piva (novinka), becherovky a medoviny – vše za paušální cenu 79 Kč za kus.

Z nabídky jídel se dá za dostupnou cenu vybrat např. pivní sýr s topinkou za 120 Kč.

V lokále to žije a hosté konzumují jak vzteklí. Tak to má být.

Na Flecích mne nejvíce vadilo, že lokální pivo je točeno so 0,4 l sklenic, do kterých se běžně lije kofola. Chybí logo (za ty prachy) a hlavně z takového kvazi pivního skla předražený mok ani moc nechutná. Je třeba změnit značku!

Mezi moje nejnovější pražské objevy patří Pivovar Loď ukotvený na Vltavě. Chvíli trvá, než k němu od Fleku dojdete. Návštěva ale skutečně stojí za to.

Představoval jsem si nějakou snobárnu s vysokými cenami, ale naštěstí bylo všechno jinak.

Na degustačním prkénku jsme obdrželi celých šest minikousků ve velice dobré kvalitě.

Solidní desítka, jedna hluboce hořká 12°, druhá ještě zpestřena za studena chmelením odrůdou Kazbek. Tmavá 13°krásně nahořklá, plnotučná a chutnější než u Fleků. Slušné polotmavé a na závěr robustní rubínová 15°.

Škoda, že už je pokročilý večer a je nutno dorazit na ubikace.

Pokračujeme zítra.

Dobrou noc….