Onehdy jsem si zde málem posteskl, že v Německu se prodává klasické Berliner Weisse pouze dochucované barevnými sladkými trestěmi. V Bělehradu se mi podařilo najít ukázku tohoto stylu v jeho přirozené formě.

Stál za tím opět místní kultovní minipivovar Kabinet. Na kohoutku pípy byl u názvu zobrazen čáp. Podobný jako býval v 80. letech na etiketě březnického piva a v současnosti piva ze Staré Bělé. Myslím, že podobného opeřence má ve znaku i pivovar v německém Stralsundu.

Jak jsem očekával, pivo bylo jedním slovem kyselák. Barva světlá, mlhavá,  vůně svíravá a stejně tak i chuť. Nabízelo se srovnání s pivem Gose, ale v něm jsem objevoval některá zajímavá aromata a na pozadí i lehký dotyk kuchyňské soli, která se tam přidává. V berlínském bílem jsem nic takového nezaregistroval. No nic. Venku bylo 30 ve stínu, vypěstoval jsem si slušnou žízeň, tak jsem si nikterak nestěžoval. Ale žádný mimořádný degustační zážitek to určitě nebyl.