SPP začínala jako Strana Přátel Piva s politickými ambicemi. Jejich program a činnost mne však nepřesvědčily.

Jako novodobější Společnost Přátel Piva je tento spolek určitě mnohem prospěšnější. Letošní vyhlašování cen SPP za rok 2018 se konalo v martinovské Garáži.

Když jsem se na místo konání akce dostavil bylo skoro plno. Mou pozornost hned upoutalo několik píp, z nichž teklo pivo zdarma. Výběr značek nebyl nikterak široký, ale přesto si moravský či slezský pivař zde mohl rozšířit svůj pivní obzor. Pivovar na hranici pražských čtvrtí Ládví a Kobylisy se jmenuje Cobolis. Dvanáctka hořká a česky hutná. Mnohem exotičtější byl Summer Ale, který byl 6°a obsahoval pouze 1,9% alkoholu. Čili pivko málem vhodné i pro školní mládež. K jeho výrobě je používán speciální kmen britských kvasnic, který mok nepřekvasí a proto se výrobce dostane k tak nízkým hodnotám.

Vedle piva byl k dispozici i slušný raut. Skoro samé pivní speciality. Mírně přesolená gulášovka evokující žízeň, tlačenka, nakládaný hermelín a utopenci. Z této trošku unifikované nabídky se trochu vymykal kuřecí řízek.

Samotný obřad předávání cen trval přes hodinu. Měl 12 kategorií a v každé byly vyhlašovaná prvá tři místa. Začalo to nadějně. Desítka roku je z Únětic. Hurá! Hned jsem si nechal jednu natočit. Dalších cca 70 minut však patřilo povětšinou protřelým značkám a to hlavně z Čech. Nejvíce cen sesbíraly Rohozec a Bernard. Budvar a Břevnov si pro ceny nepřišly. Zřejmě je takovéto víceméně spotřebitelské akce nezajímají. Bernard vyhrál i svrchně kvašenou cenu, asi nejúspěšnějším minipivovarem byl středočeský Zíchovec. Jako pivovar roku se na třetím místě umístil vojkovický Koníček, který se nedávno překročením hranice výstavu 10 000 hl ročně stal pivovarem středním.

Bylo to pěkné, ale moc mi to nepřišlo. Neptal jsem se, kolik pivovarů se soutěže zúčastnilo, avšak porovnám-li oficiální počet pivovarských podniků na našem území s počtem těch, které získaly ceny, nepřipadá mi to příliš přesvědčivé. Až bych řekl, že SPP má své jisté oblíbence. Nicméně stále se jedná o aktivitu nadšenců, kteří určitě nepreferují nadnárodní korporace a shlížejí spíše k pivovarům českým a pokud možno nezávislým.

Je čas na trochu experimentu. Na řadě je zíchovecká tmavá 17° a kyselák s guavou a „ovocem vášně“ (passion fruit). Truňk ovocně voňavý a osvěžující, avšak vhodný spíše ke snobským degustacím. Je to zpestření nabídky, ale pochybuji, že tudy vede cesta. Vítězná tmavá 13°z Rohozce, což byl vítěz své kategorie je solidní, avšak nikterak se nerozplývám. Celkem průměrné jsou i výroční polotmavé Svijany. Někteří zúčastnění neví, že Svijany vaří bez větší přestávky své pivo od roku 1564. Avšak ještě před cca 30 lety chutnalo úplně jinak….

Akce se povedla a uvidíme, jak to dopadne příští rok. Avšak slavnost bude tentokrát opět trochu z ruky.