Vlastně se jmenoval Petr a Upír mu pouze říkali.

Aby dostál své přezdívce tak sál. Přímo sosal. Naštěstí ne krev, ale alkohol ve všech jeho dostupných formách.

Přes svůj jednoznačně kladný vztah k etanolu úspěšně završil svůj pracovní život a nedávno vstoupil do stavu penzisty.

Kromě piva a tuzemského rumu miloval také hudbu. Docela slušně zpíval a doprovázel se na kytaru. Ani se mi nechtělo věřit, kolik si pamatuje českých textů.

Dlouho působil jako sólový zpěvák v amatérské bigbeatové kapele s příznačným názvem Promile.

Potkával jsem ho poměrně často v hlučínské, dnes už uzavřené pivnici U Bětky a to zejména v ranních hodinách. Někdy pil sám, jindy byl v doprovodu své o pár let mladší sousedky, se kterou sdíleli stejnou životní vášeň.

Naposledy jsem si Upíra užil na Silvestra 2018. To se na turistické chatě ve Vsetínských Vrších stačil od rána do 1 hodiny po půlnoci třikrát úplně zbořit, usnout a pak skoro zčerstva opět bavit uzavřenou společnost svou hudební produkcí.

Zemřel ve věku 64 let. Údajně měl něco se střevy.

Podle mne se regulérně uchlastal.

Optikou B.CH.Š.se jednalo o nadstandardního konzumenta, který své mezery ve vzdělání pivních nauk kompenzoval zvýšenou konzumací.

V hospodě s ním však vždy bývala dobrá zábava.

Asi se nic nemá přehánět.

Upír Petr si svůj život užil dle své volby.

Možná by se dožil 90 let v nesnesitelné nudě.

Šťastnou cestou do pivního ráje!