Tento vtip se vyprávěl v polovině 80. let v době tzv. „pěrestrojky“.
Moskvan Ivan Vasiljevič navštívil někdy v roce 1986 místní mototechnu a chtěl si koupit osobní auto.
Prodavač: A jaké auto byste měl zájem?
I.V.: Nejlépe nějakou naši Ladu.
Prodavač: A jakou byste si přál?
I.V.: A to si jako mohu vybrat?
Prodavač: Jistě. Máme přece pěrestrojku.
I.V.: No v tom případě, když je to možné bych si vzal zrovna tu Samaru.
Prodavač: Jistě. Píšu si. A chtěl byste nějaké speciální vybavení jako posilovač brzd?
I.V.: A to by šlo?
Prodavač: Jistě. A co tak koženkové potahy?
I.V.: Určitě.
Prodavač: A jakou byste si přál barvu?
I.V.: To taky můžu? Tak v tom případě zelenou .
Prodavač: Tak, hotovo. Objednávka zpracovaná. Přijďte 8. června 1997.
I.V.: Dobrá. A prosím vás, dopoledne nebo odpoledne?
Prodavač: A není to jedno?
I.V.: Není. Já mám totiž na 8. června 1997 na 9 ráno objednaného opraváře ledničky.
Slíbené prý platí 30 let.
Jiná lidová moudrost zase říká, že slibovači slibují a blbí se radují.
Slibovala i naše vláda. A jak to dopadá? Vše se změnilo a může za to Putin, Babiš a možná potažmo i Gustav Husák.
Vláda Národní Katastrofy však nepolevuje ve svém destrukčním úsilí. Nestačí, že rozvrací naše školství a zdravotnictví, že máme za rok pokles ekonomiky údajně o 0,6%.
Že vzhledem k platům máme jedny z nejdražších potravin i energií, jednu z největších inflací a v celé Evropě nejhorší dostupnost bydlení. Fiala byl ohodnocen jako nejhorší premiér v EU a Německo o nás mluví jako o „nemocném muži Evropy“.
Tato vláda usoudila, že vedle štědré podpory cizí války na úkor vlastních občanů je třeba vymyslet ještě něco extra.
Přišla s tím „ministryně“ Černochová. Možná již byla zaúkolovaná, ale poprvé to vyslechl konstantně decimovaný národ právě od ní.
Na zbrojním trhu se objevily nové superdrahé stíhačky F 35, které rozhodně musíme mít! Je jedno jak hospodaříme s deficitním rozpočtem a jak roste státní dluh. Za těch pár stovek miliard to stojí!
Jako zapřisáhlému civilistovy zbavenému čestné branné povinnosti mi určitě nepřísluší laicky hodnotit tyto nové skvosty zbrojní techniky. Jen občas zaslechnu něco o nevhodnosti takového létajícího stroje v našich podmínkách, srovnávání s již prověřenými Grippeny a úplně nejvíce se mi líbí krásná dadaistická historka, kterak záhadně katapultovaný pilot F 35 telefonicky shání svůj stroj.
Ženy jsou u nás vojenské šéfky na pravém místě. Jedna minulá – Vlasta Parkanová se vedle aféry s jinými letadly zn. CASA zvěčnila v hudební síni slávy nezapomenutelným duetem s čechoamerickým country zpěvákem Vyčítalem o nadšeném vítání amerického radaru v Brdech.
Nejšílenější je však na celé záležitosti fakt, že celou zakázku dostaneme dodanou až za celých 11 let! Zní to jako absurdní fór (hrdinní izraelští bojovníci říkají „chucpe“), ale je to prozaická skutečnost.
Během 11 let se může na příslušném trhu objevit modernější a možná i levnější letoun a naše armáda se bude moci věnovat taktickému nahánění Bycha.
Na různých stranách může dojít k personálním či politickým změnám, ale hlavně při současném vývoji situace může být i dávno po válce.
Nu což. Vyčítal již nežije, snad by se zkomponování nového duetu oslavující neporazitelné F 35 ujal nějaký jiný militantní zpěvák. Vzhledem k příjmení ministryně by se mohlo jednat o píseň ve stylu soulu.
Ještě jedna věc mne zaujala. Ve starém pěrestrojkovém vtipu neplatí Ivan Vasiljevič za Samaru předem.