Kdybych měl cestovat z Ostravy do Trutnova vlakem, vyjel bych minimálně o den dříve a pěkně bych si to užil. Zvláště bych se soustředil na nové minipivovary v Litomyšli a ve Vysokém Mýtu.

Bohužel, při cestování autem o zastávkách rozhoduje řidič a tak jsem poslední den v roce skoro nic příjemného nezažil. Hostinec v obci Jaroslav byl čistý, levný a útulný. Avšak na čepu pouze plzeň a „nefiltrovaný“ 10°Gambrinus. Stál jen 23 Kč, ale samozřejmě mi dle  očekávání vůbec nechutnal. K večeru v Trutnově jsem naštěstí objevil hezkou hospůdku U Rozmarýnku, kde vedle Heinekenovských splašků točili i 11°Tambora ze Dvora Králové. Tento pivovárek se slavnostně otvíral počátkem května 2009 a ukončil 31 let dlouhou pauzu pivovarnictví v tomto městě. Dnes už Tambor jede naplno a stává se málem regionálním pivovarem se širokým sortimentem výrobků. Ze zvědavosti jsem si ještě koupil malé 17°Starobrno Rezerva 2015 údajně vyrobené z pečlivě vybraných sladů. Jak jsem očekával byla to sladká melasa, ze které bych se rozhodně nechtěl opít. Jedinou zajímavostí bylo inzerované použití tršického chmele, který jsem však v tomto plně nasyceném roztoku skoro vůbec necítil.

Toto však byly poslední příjemné zážitky onoho dne. V hotelu Grand na náměstí, kde jsem ještě před 4 lety usrkával černý Budvar nový management zavedl točeného Kozla a láhvový PU. Během zhruba 6 hodinové hudební produkce mi personál přinesl několik půllitrů. Co se z onoho původně velkopopovického piva stalo během posledních cca 25 let je skutečně takřka neskutečné. Neutrální močka bez chuti a zápachu navíc podávaná s řidkou jarovitou pěnou. Na toto pivo jsem chodíval s nadšením na Žižkov a pokoušel jsem se na něj marně dostat v Brně U kata. Dnes bych si s ním obával i vyčistit zubní protézu. Jak jsem mohl čtyři vypít? To byl z mé strany zřejmě akt čirého zoufalství. Po vystoupení jsem si chtěl spravit chuť lahváčem. Já blbec. PU ve flašce byl utrejch naprosto shodné kvality, mám podezření, že v Plzni pod vedením búrských a zulukaferských dozorců uklohní několik milionů roztoku, který pak organizovaně naředí a roztřídí do sudů, lahví a plechovek s různými názvy. Před spaním jsem si musel dát na žaludek jednoho ferneta. Místo něj mi podstrčili Jägermeister. Ale co. Toho rána už mi nemohlo nic ublížit. Jinak Trutnov je velice pěkné město a na jeho centrálním náměstí stojí socha mého oblíbence Josefa II.

Novoroční jitro bývá napněno předsevzetími. Měl jsem jen jedno. Okamžitě si spravit chtuť. Poblíž Grandu jsem objevil nonstop hernu s inzerovaným Tamborem. Bohužel byla z technických důvodů zavřená a otvírala až o den později. Vedle stála ještě jedna herna, kde jsem si s chutí vypil šálek turka za lidových 18 Kč. Abych pokračoval ve svém masochistickém tažení, objednal jsem si půllitr Staropramenu 10°. Ten snad byl ještě horší než výrobky ze SAB Milleru. Vodnatý patok s příchutí octu a cukru. Na blití. Po tomto pivu jsem se v 80. letech pídil, když přivezli lahváče do ostravského Domu potravin a v Praze jej vyhledával…. Škoda mluvit a ještě větší škoda pít. Nechal jsem na stole v herně nedopitou sklenici s novoročním předsevzetím, že tuto sračku v roce 2016 už nevezmu do huby.

Tak jsem prožil sváteční příchod Nového roku. Avšak netruchlete. Již v 11 dopoledne jsem seděl v šenku pivovarské restaurace Krakonoše a pil čerstvou a dobře natočenou 12°za 18 Kč, tmavou 10° za 16 Kč a speciální světlou 14° za 20!