Čte se to „zigi“, neboť v němčině se vyslovuje hláska „s“ na začátku slova jako „z“ (Sieg Heil, Seeman apod.).

Sigi je historická hospoda na úpatí hory Landek. Tato hora (spíše kopeček) není nikterak vysoká (280 m.n.m.), avšak je rozlehlá více než 85 ha.

Na Landek jsem chodíval a jezdíval na kole již ve věku kolem 12 let. Když mi bylo 18, objevil jsem za pomoci jistého petřkovického rodáka v oné lokalitě tradiční hospůdku Na Landeku. I přes tento novodobý název se tomuto šenku nadále přezdívalo U Sněhoty nebo ještě trefněji U Sigiho. Rodina Sněhotova tento objekt vlastnila údajně až do počátku 50. let, kdy jim byla hospůdka zrekvírovaná. Bývalý německý voják a válečný hrdina z italské fronty Siegfried Sněhota však v tomto hostinci zůstal jako vedoucí či provozní až do své smrti někdy v 80. letech.

Do Sigiho jsme jako rebelující puberťáci rádi jezdili až  Ostravy, neboť vedle slušné Plzně a pivních chuťovek byl lokál pověstný v oné temné době celkem tolerantním liberalismem. Za doprovodu kytar tam letěl Kryl i naše protikomunistické protestsongy. Při jakémkoliv náznaku interpretace jakékoliv německé písně (O mein lieber Augustin, Die kleine Knajpe, Horst Wessel Lied), přistávaly na našem stole rumy či jiné, tenkrát populární lihoviny. Postupem času točenou Plzeň nahradil Opavský Zlatovar a my trochu zlenivěli, takže jsme raději navštěvovali díky MHD dostupnější petřkovickou hospodu U Blechy.

Minulou neděli bylo nádherné počasí a já se vypravil na výlet. Po cyklostezce kolem řeky Odry jsem dorazil až na Landek. Hora to není pouze zajímavá, ale též magická. Vzhledem k tomu, že se v této oblasti těžilo v letech 1782 – 1991 černé uhlí, je kopec plný děr, průduchů a zasypaných jam. Člověk by zde právem očekával kontaminaci, ale přesto se na Landeku vyskytuje řada vzácných živočichů a rostlin. Navíc tato oblast bývala obydlená již před 30 000 lety a při archeologických vykopávkách v roce 1953 tu byla objevena soška Venuše z oné dávné doby.

Místními hvozdy, dle legend též pobíhá někdejší zámecká paní zakleta v kance a bílý pes s klíčem v tlamě.

Na nedělním Landeku jsem se opravdu necítil osamělý. Při pěkném počasí se kopec zaplnil výletníky. Nakonec jsem dorazil ke své již 40 let oblíbené hospůdce U Sněhotů. Pochopitelně prodej pouze přes okénko. Dal jsem krátce řeč s obsluhou. Restaurace prý změnila majitele (nájemce) teprve nedávno. Výběr piv mimo stanné právo se mi zdál slušný. Ostravar, PU, Svijany 13°, Nachmelená Opice a tři druhy Bernarda včetně Černé Laviny. Bohužel, ve stavu současné legislativní nouze mi byla natočena pouze svijanská 13°do petky od kofoly.

Na shledanou v lepších časech!