Mou poslední zastávkou na ústecké pivní misi byly nakonec Brňany.
Původně jsem měl ještě jednu noc strávit ve Mlýně ve Snědanech, ale nakonec jsem změnil plány. Byl jsem přece jen trochu unaven a navíc mne dosti pálila žáha.
Kolega mne informoval, že v Brňanech je slušné pivo, které vaří „dobrý borec“. No nic. Nakonec ještě pokecám z malovýrobcem o jeho produktech.
Vlakem z ÚL a pak ještě kousek autobusem. Brňany jsou díra, ve které by soudný člověk opravdu pivovar nečekal. Trochu depresivně na mne působily dvoje uzavřené a příslušně chátrající pohostinství a logo zlověstného Kozla na jedné z ponurých budov. Navíc to vypadalo, že se blíží bouřka, kterou nejspíš strávím v oné podivné obci.
Tři dny jsem projížděl po severočeských dědinách a těsně jsem míjel místa, kde se rovněž provozuje malovýroba piva. Sládek v Chotěšově však v pátek odjel pryč (?!) a provozovna v Židovicích mi byla celkem podezřelá. Jednak používala aparaturu z jindřichohradeckého minipivovaru U pánů z Růže, což byl co do kvality piva asi nejhorší stánek, co jsem za posledních cca 25 let navštívil a pak si židovičtí hned tak někoho do svého objektu nepustí. Výpravy o minimálně 10 lidech se k exkurzi musí hlásit minimálně týden dopředu. Kašlu na vás!
Přímo z Brňan jsem telefonoval panu pivovarníkovi, zdali se mohu v 15 hodin dostavit. Příliš nadšený mi nepřipadal, ale možná, že se mi to jen zdálo. Areál statku na konci obce vypadal čistě a udržovaně. Před jednou z budov bylo zřízeno malé posezení, dle čehož jsem usoudil, že se jedná o pivovar.
Celý komplex vypadal liduprázdně. Na druhou stranu zde bylo krásné ticho rušené jen zpěvem ptactva, bzučením hmyzu a šuměním dřevin. Naštěstí z útrob stavení vystoupil muž ve středních letech a na mou žádost mi natočil pivo.
12° ležák byl čistokrevný nefiltr plzeňského typu. Nebyl nejhorší, ale já po celou dobu konzumace bojoval s úporným pálením žáhy po každém loku. Pan sládek nebyl nikterak hovorný ani zvídavý. Asi po 20 minutách se mne zeptal lakonicky: „Ještě jedno?“ Jednalo se zřejmě o introverta. Nu co? Tak jsme tady introverti dva. Stejně jsou ty kecy o pivu vždycky stejné. Tak alespoň nenarušíme to ticho….
Když jsem dopíjel druhý škopek, přišel mne obsloužit asi 18 letý hoch, nejspíš sládkův syn. Rovněž introvert. Sedl si k vedlejšímu stolu naproti svého otce a oba spolu svorně asi půl hodině zarytě mlčeli. Chvíli jsem si setkání introvertů užíval, ale potom mi začala zoufale chybět hospodská atmosféra. Nemám nic proti klidu, při němž si své pivko vychutnám. Ale teď už chci hustý hospodský vzduch, cinkání krýglů a chlastající opilce. Zde v Brňanech sice mohu u piva nerušeně meditovat a možná se přiblížit k nějaké dílčí nirváně (ta nejhorší by nejspíš byla, že již nemám potřebu dalšího piva), ale už to stačilo. Naštěstí na terasu přichází skupinka důchodců, která mi pomáhá vrátit se opět do hlučnější reality.
Silný déšť mne zastihl ještě než jsem stačil doběhnout na blízkou autobusovou zastávku. Dojatá obloha plakala nad koncem mé plodné pivní cesty.
Tomu přesně rozumím, takové milé obsluhy jsou i v hlavním městě, mě se včera stalo, že jsem poprvé od změny majitele vlezl do prostor v Michalské ulici u Staromáku, kde ještě v únoru byla provozovna ruského pivovaru Zajac Kynšperk nad Ohří, teď je to History Restaurant s Plzní a Kozlem, uvnitř ani jeden zákazník nebo klient nebo host? Jak se dnes říká v těch týmech budujících restaurační byznys lidem, kteří k nim přijdou na guláš a pivo? Prostitutky používají slovo klient, u servírek a číšníků to bude asi něco podobného, ale to jsem trochu odbočil.
Chtěl jsem říct, že jsem si chtěl v klidu prohlédnout ty znovuotevřené sklepní prostory, leč pingl mi byl neustále v patách, asi myslel, že bych mohl upadnout, tak aby mi pomohl na nohy.
Tohle se mi stalo v jednom pivovaru někde v polsku, krásné restaurační prostory, procházel jsem si je, abych vybral to „nejlepší“ místo, kam si sednu a jedna jejich servírka za mnou pořád. To mám chuť střílet!
Může mi někdo vysvětlit, proč se dnes nalézá v minipivovarnictví tolik dementního personálu včetně kolikrát bohužel i samotných dementních majitelů? Může za to nějak ten radioaktivní spad z Černobylu?
Ještě k té provozovně v Michalské – dokud to měl Zajac, byly na zdi krásné obrázky, které tam namaloval Pavel Jákl. Nový provozovatel nebo sám Zajac??? nevím, kdo má na svědomí jejich odstranění, nicméně je to hrozná škoda, jednak Pavel už nežije a jednak to bylo to jediné, co dodávalo těmto bezduchým prostorám ducha.