Minimálně jednou ročně na mne přijde lehká, leč ne příliš příjemná choroba.

Začne zpravidla v krku, kde cítím něco, co není určitě normální. Zejména při polykání, jako bych měl v hrtanu něco vypáleného. Pár dní stav stagnuje a pak se objeví intenzivní hlen.

Obvykle se ráno probudím a zjišťuji, že jsem ztratil hlas. Volby byly už dávno a tak je nejspíš na vině má nemoc, která se snad odborně jmenuje laryngitida.

Během dne se mi většinou hlas s mírným chrapotem vrátí, avšak hrdlo mám čím dál více podrážděné hlenem a začíná i plytký suchý kašel.

Asi pátý nebo šestý den se přidá rýma, která však bývá krátká a někdy i méně intenzivní.

Poté neduh doznívá a zdravotní stav se normalizuje. Žádná horečka, bolesti svalů, hlavy apod.

Občas však na den, dva až čtyři ztratím čich.

Má dočasná ztráta čichu není určitě to, co cítili (respektive necítili) osoby postižené diagnózou Covid 19. Chuť mám naprosto v pořádku a intenzivní pachy, např. vodu po holení na nose docela dokážu vnímat. Stejně tak, jako když třeba konzumuji čočkovou polévku, z chuti si vůni domyslím.

Problém bývá ovšem při degustaci piva. Po dobu mé indispozice se nepouštím do žádných větších a náročnějších akcí.

První den mého oslabení důležitého smyslu jsem se jen tak ze sportu stavil do Kurníkšopyhospody. Na žízeň jsem si dal jednoho Třeboňského Regenta, což je mok, kterému se již po dvě dekády vyhýbám.

Pak jsem ochutnal speciální, zřejmě spodně kvašenou 14°importovanou z Republiky Ovipistán. Dlužno říci, že oba truňky mi připadaly skoro totožné, jen ta 14° byla o poznání robustnější.

O den později, když už jsem si myslel, že postižení odezní jsme si dali s kolegy z kapely v Hudebním Bazaru točeného paskovského Borlocha. Několik dní předem, tehdy ještě skoro zdráv jsem přímo v Paskově pil skvělou 10° i černou 13°.

Jeden z mých soupitníků však ještě před napitím konstatoval, že pivo je zkažené. Já jsem pochopitelně nic takového necítil. Barva i pěna se zdály být v pořádku, chuť se nezdála něčím narušená.

Postupně mne na zjevnou senzorickou chybu upozornili i ostatní konzumenti. Dokonce za námi s tímtéž objevem přišel sám vedoucí podniku. Prý v Borlochovi cítí síru.

Řádně jsem se vysmrkal a snažil se plně koncentrovat. A odhalil jsem objektivní pravdu! Pivo bylo cítit sirovodíkem! Tudíž zkažená vejce, tematické minerální prameny nebo přímo kanalizace!

Příchuť sulfanu se údajně může v některých starých pivních stylech objevit, ale v normálním ležáku je naprosto nežádoucí. Sulfan se prý váže na CO 2 a pochází údajně ze stresovaných kvasinek. Podrobný popis problému je dlouhý a každý zájemce si jej může vygooglit.

Nicméně bez upozornění svých kumpánů bych své postižené pivo asi vypil.

Nepřineslo by mi určitě žádné zdravotní problémy, ovšem sklenici bych vyprázdnil v blahé nevědomosti plynoucí z mé senzorické indispozice.

Včera jsem již okrajově vnímal vůni Trolla či Valáška, zatímco 14° z Nachmelené Opice jsem byl schopen spolehlivě identifikovat již ze vzdálenosti asi 15 cm.