Vzpomínám, že i při mé poslední návštěvě Děčína v roce 1984 jsem musel místní pivo v hospodách chvíli hledat.

Pivovar založený počátkem 18. století vařil až do poloviny 90. let 20. století. Pak se na čas odmlčel…

S renovovanou značkou z Děčína jsem se setkal asi před deseti lety. V prostorách původního pivovaru vzniklo obchodní centrum (podobné jako Nová Sladovna) s nezbytnou minipivovarskou hospodou. Děčín leží blízko česko-saských hranic, tudíž pro Ostraváky trochu z ruky. Proto jsem ocenil, že jsem se tam na inspekční cestu měl příležitost dostat se zájezdem Divadla Petra Bezruče.

Krásnou restaurovanou budovu původního pivovaru jsem objevil už ráno. Líbil se mi zejména nápis nad bývalou hlavní branou Brauerei Bodenbach. Tak nejspíš tehdejší sudeťáci říkali Děčínu.

Rozhodl jsem se do pivovarské hospůdky dorazit až na oběd, tak jsem si dopřál lehkou procházku městem. Nepoznával jsem žádná místa, které jsem tam viděl před těmi 38 lety. Město mne nikterak neoslnilo. Nejhezčí je snad jeho dominanta – renesanční zámek na skále. A pak ještě přístaviště lodí, ale těch jsem si za svoji 25 letou vodní kariéru užil dost.

Už první dojem při vstupu do hospody Kapitán je veskrze příjemný. Na rozdíl od Nové Sladovny, která byla vybudovaná již v moderním duchu, děčínský Kapitán využívá spíše původní architektury. Prostory restaurace jsou umístěny mezi kamenné klenby, takže poskytuje hlavně milovníkům historie kvalitní zážitek.

Na začátek jsem si objednal testovací set. Trochu mne zklamaly oba nabízené světlé ležáky 11°Kapitán a 12°Admirál. Chuťově dosti nevýrazné. Ale jak jsem mimoděk pátral ve své dlouhodobé degustační paměti, i v oněch 80. letech toto pivo nebylo nikterak výjimečné, takže současný podnik asi jen pokračuje v tradici.

O to však byla kvalitnější piva tmavších barev. Slušné polotmavé a hlavně černý 13°Kormorán s celou plejádou pražených a karamelových příchutí. Medová 14°se dala vypít, ale na můj vkus byla až příliš sladká.

Celkový dojem slušný. Na cestě do divadla jsem ještě nalezl nálevnu, kde točili cvikovskou 12° Klíč. Dobře pitelná, ale ta 11°kterou jsem popíjel o den dříve v Ústí mi přece jen chutnala o něco více.

Příjemně jsem byl překvapen nakonec i v divadelním bufetu, kde točili světlou 11°z dodnes létajícího minipivovaru Nomád. Jeho značky jsem kdysi prodával v ostravské pivotéce. Nejvíce šel tehdy na odbyt speciál AK-47.

Po představení, kde jsme v jedné scéně každý dostal jednoho lahvového Ratara pokračoval večer v útulném divadelním klubu. Ve velké ledničce byly naskládány láhve Kláštera a Samsonu. Kus za plných 15 Kč.

Po nočním večírku jsem druhého dne ocenili i samoobslužné kafe za 5 Kč.

Schön Bodenbach.