Konečně. Minulý pátek jsem měl příležitost navštívit pro mne poslední neprozkoumaný bratislavský minipivovar Rychtár Jakub.

Od rána až do dvou hodin odpoledne jsem asistoval jisté americké babičce v bratislavské nemocnici jako tlumočník a slovenskému zdravotnictví jako záruka, že dostane proplacenou částku 240 EUR za poskytnuté služby. Poněkud rušný pátek, tak jsem se na pivo v bratislavském pivovárku neobvykle těšil. Jako předehru jsem blízko přístavu polknul  jeden ejl ze Senice a velice zajímavou nízkostupňovou verzi belgického piva z minipivovaru Jama.

Rychtár Jakub nebyl daleko a já jsem prošel jeho bránou přesně v 16.00, kdy se oficiálně otvíralo. Pochopitelně jsčm byl opět prvním hostem při přesilovce mladých servírek. Vstupní lokál byl vlastně jakýmsi, ikdyž dosti rozlehlým zápípím, kde bylo možno pozorovat práci výčepního zezadu.

V nabídce čtyři piva přímo od Jakuba a další asi čtyři z provenience malých slovenských a českých minipivovarů. Tabule inzerovala i základní pivní chuťovky a celý lokál byl vyzdoben pprázdnými láhvemi a vývěsními štíty současných i zaniklých pivovarů. Celkem příjemné posezení, jen jsem se tam krátce po čtvrté odpoledne cítil poněkud opuštěný.

Desítka Anna zajímavá. Velice lehké pivo o docela záhadné příchuti. Než člověk dokáže onen výrobek blíže specifikovat, půllitr je prázdný. Zvláště když vládne všudypřítomná žízeň. Tak vzhůru do dvanáctky. Tady jsem ovšem narazil na něco, co se vůbec nepovedlo. Už na první přičichnutí pivo čpělo sírovodíkem. Takovouto závažnou senzorickou chybu jsem naposledy zaregistroval 14. května 1981 v půllitru Staropramenu v pražském Chodském pohostinství. Tam se však určitě jednalo o problém s výčepním zařízením. Dvanáctka od Rychtára Jakuba však byla téměř nepitelná. Již jsem chtěl odejít spravit si chuť někam jinam, ale rozhodl jsem se dát podniku ještě šanci. Na čepu byla ještě 13 IPA a speciální spodně kvašená „nadýmená“ 15 Šohaj. Takze jsem měl po čase opět příležitost ochutnal slovenský Rauch. Šohaj byl robustní, jemně nasládlý a jeho nakouřenost byla pouze velice decentní. Nicméně bylo to tam. Pivo vhodné, když se potřebujete pohotově ožrat, přičemž vám však zůstanou nějaké příjemné degustační vzpomínky. Rychtár Jakub tedy solidní. Jen s tou 12 by měli něco udělat.

Příště zde uvedu můj ucelený dojem z pivní Bratislavy spolu se základním turistickým průvodcem.