Muj rumunsky kolega Cristian pochazi z primorske Constanze. Z mladi si pamatuje Ceausescuv hruzovladny rezim, zimu, hlad a dokonce nedostatek piva.
Koncem 80. let pry bylo v tehdejsim Rumunsku vice pepsi-coly nez piva. Cristian ma trauma, ktere se snazi aktivne lecit. Snazim se mu v tom pomahat tim, ze obcas hodim do placu nejake kvalitni pivo, ktere sezenu na brehu.
Naposledy jsem sehnal v Bratislave dve petky Osecanu 12. Po sichte jsme si je otevreli. Tuto znacku jsem okusil asi po dvou letech a musim konstatovat, ze mi docela chutnala. Hned pri prvnich hltech Cristian komentoval, ze dotycny lezak se naleza spise ve „sladovejsim teritoriu“. Mel pravdu. Pivo klouzalo do krku bez problemu, horkost nebyla prilis vyrazna, ale mok mel v sobe jistou osobitost. Hanacka piva byvala [a dnes snad az na par vyjimek jsou] trochu sladsi nez je celostatni prumer. Je to mozna dano geografickou polohou urodne Hane . A osobne nevim, jakou ma trsicky chmel alfu. S Cristianem jsme si docela pochutnali a v podstate se i shodli na hodnoceni dotycne znacky.
Osecan mne docela potesil a navic mi usetril inspekcni cestu do kraje jeho puvodu.