Zaslechl jsem zprávu, že v areálu rožnovského pivovaru vznikla nová nálevna. Bylo třeba to ověřit.
Volil jsem cestu vlakem před Hranice a Valašské Meziříčí.
Vlaky onoho dne jely vzácně načas a tak fungovaly i všechny přípoje.
V areálu nádraží ve Valmezu (podobně by mohly být Valašské Klobouky „Valklob“) jsem hospodu pochopitelně hledal marně. Bohužel, to je současná realita .
Naštěstí jsem po straně nádražní budovy objevil miniaturní bufetek s kapacitou cca 5 míst včetně výčepního .
Potěšilo mne, že na čepu nebyl žádný Sračkovar, nýbrž místní „Krásenské pivo“ přímo z Valmezu. Zrovna se měnil sud. Poznamenal jsem, že nemám moc času, neboť mi jede vlak. Výčepní mi na to trefně odpověděl:“To tady poslouchám pořád!“
Docela jsem mu to věřil.
Speciální polotmavá 13, mimochodem vařená v pivovaru Holendr byla slušná, nicméně by potřebovala přidat trochu víc CO 2.
Zprovozněním nových historických prostor dosáhl pivovar Rožnov takřka dokonalosti. Pivovarská Humna s krásnými cihlovými klenbami dodala tomuto zdařilému podniku to, co tu léta chybělo. Do této doby byli návštěvníci odkázani na prostory stísněné a nevyhovující.
Krásná rozlehlá knajpa s venkovním posezením potěší každého žíznivého pivaře, stejně jako nesporná kvalita zdejšího piva.
Osvěžující 11 Radhošť , i na můj vkus trochu karamelovější 12 čert přišly k chuti.
Nejvíce mi však vyhovovala řízná, hustá a nekompromisní 13 Rožnov. Ve spojení s krásnou hospodskou atmosférou a svižnou obsluhou to snad byl můj nejkrásnější pivní zážitek letošního léta.
Okusil jsem ještě lahodnou polotmavou 13 Rotschild, místní apu jsem vynechal.
Výlet do atraktivního městečka plného staré lidové architektury se rozhodně vyplatil.
Noc v předraženém pokoji bez klimatizace na hotelu Eroplán nebyla zrovna příjemným zážitkem.
Nicméně přispěla k evokaci žízně, která byla krátce po 11 hodině predpisově uhašena oblíbenou rožnovskou 13.
V nedalekém Frenštátě jsem objevil v lokální ochutnávkové pivnici Stars Hollow kyjovskou 11.
Slušná, ale potřebovala by v 30 stupňovém horku víc vychladit.
.