Minipivovar Richard v Žebětíně jsem navštívil v létě 2006 se svým britským pivním kolegou.

Dnes je Richard již zavedenou značkou. Dalším jeho provozem je pivovar v Račíně. Asi před rokem začal vařit Richarda i nový pivovárek v Kunčicích pod Ondřejníkem.

Jedná se o další beskydský pivní stánek. Napadá mne tip na nenáročný pivní výlet. Začít dopoledne na Ostravici, pokračovat kolem poledne v Podhorském ve Frýdlantu a následně přes Ondřejník dojít do Kunčic. Pivovar Kunčice stojí hned vedle železniční stanice. Nebo lze sejít z Ondřejníku do Kozlovic, dát nějaké pivo a pak pokračovat do Dolního Sklenova. Pro trénovanější jedince se nabízí ještě pěší cesta do Krmelína….

Ale zpět ke Kunčicím. V sobotu jsem přijel na místní nádražíčko. To se ale změnilo. Zmizely odstavné koleje, stanice se scvrkla a nejspíš z peněz EU byl vybudován velkolepý podchod, který na tomto místě snad více než sto let nikomu nechyběl. V bočním křídle kunčického nádraží bývala v provozu veleútulná hospůdka, kde točívali kdysi chutný Radegast (to už je dávno), později Kozla a dokonce Samson. Podnik byl nenávratně zrušen.

Naštěstí pivovarská hospoda otevřená teprve před týdnem je od nádraží asi 15 vteřin rychlé chůze. Vešel jsem do výčepu, zhodnotil situaci a zamířil na terasu. Bohužel jsem celoplošnou skleněnou výplň považoval za vchod. Narazil jsem hlavou a dvěmi končetinami do naštěstí pevného skla. Svým entrée jsem pobavil místní hosty, ale naštěstí jsem nebyl onoho dne jediným entertainerem. Asi dvacet minut po mne se ta samá událost stala jedné příchozí středněvěké ženě.

Začínám světlou Chalupářskou 11°. Barva hodně kalná a dost do světla. Chuťově to, co už po několik let řadím k fenoménu „minipivovarského nefiltrovaného ležáku“. Chuťově výrazné, sladové, středně hořké s chlebovitým dozníváním. Jakoby toto pivo klonovali a rozváželi do mnohých minipivovarských provozoven. Samozřejmě 100x chutnější než eurosračka, ale docela nuda. Dále si dávám světlou 12°. Ta mi připadá oproti Chalpářské 11°jako úplně jiná značka. Barva tmavší, skoro čirá a chuť celkem jiná, bohužel se mi zdá trochu průmyslová. Možná by se to chtělo zapít, ale podnik toho nabízí mnohem více.

Největším překvapením byl pšeničňák. Čekal jsem opět standard – lehce nakyslý, bouřlivý s banánovou příchutí nebo „indulonu“ na belgický způsob. Byl mi však podán zajímavý, asertivní nepříliš zakalený mok, který mi nejvíce připomínal podobné americké či kanadské značky. Poutavá příchuť zrna, truňk svěží a neotřelý. Je kvašený svrchně nebo spodně? A jaký je poměr jednotlivých sladů?

Red Ale je celkem zdařilý, líbí se mi jeho vícesložková příchuť. Jako když z chmelovitosti se chuť proměňuje skoro v karamelovost a zpět. Lehčí Summer Ale 11°je lehké pivo, chutná jako trochu naředěná relativně vkusná IPA. Příjemná hořkost a „svrchní hlína“. Na žízeň dobré.

Pivovarská hospoda se teprve zavádí, v oblasti je v sezónu poměrně čilý turistický ruch. Lidé přicházejí hodně ze zvědavosti, ale též kupují petky, sklenice nebo pivní tácky. Obsluha efektivní, zdvořilá a usměvavá. Jídelní lístek zatím skromný, nechybí však pivní chuťovky, což je pro zařízení tohoto druhu nezbytné.

Takže do Kunčic s důvěrou a těšit se na slušné pivo.