O restauraci s minipivovarem U Komárků v Rohově jsem doposud psal v samých superlativech. Skvělé pivo, stylový interiér, chutná krmě. Jak už to však bývá, občas se všude vyskytne nějaká ta vada na kráse.

Meteorologická předpověď hlásila chladno, zataženo, ale bez srážek. Proto jsem 24. května uskutečnil svůj dlouho plánovaný pěší výlet z Darkoviček do Rohova. Cesta měří zhruba 15 km, vede jednoduchým terénem a má minimální převýšení. Čili ideální podmínky pro neroztrénovaného chodce. První mou zastávkou byla hospoda v nedalekých Bohuslavicích. Betonové monstrum vybudované za socialismu sice zvenčí nebudilo nejestetičtější dojem, uvnitř však úslužný vrchní ze staré školy a předpisově natočený Ostravar 12°. Odolal jsem pokušení zasednout na chvíli do hostince v Chuchelné a ve Strahovicích a bez odpočinku jsem ušel zbývajících cca 8 km až do Rohova. Kousek od cíle ve mne vzklíčilo jisté podezření. Byl pátek a to by mohla být místní knajpa, která otevírá v 15 hodin docela plná. Nebyla. U Komárků mimo výčepní nikdo nebyl, skoro všechny stoly však byly prostřeny a místo u každé židle opatřeno ubrouskem a příborem. Zlé to znamení. Celý výčep i sousední salónek byly beznadějně zarezervovány hosty, kteří měli co nejdříve dorazit. Šlo si sice sednout na zahrádku, ale při teplotě cca 12°C bych tam zřejmě dlouho nevydržel. Navíc jsem očekával dámskou společnost. U pípy bylo sice asi 5 míst volných, ale ta byla určena pro místní štamgasty. Dost málo pro obec, která čítá určitě několik set obyvatel. Na stojáka jsem dal jednu 11°a jednu ořechovou 12°(ořechy jsem necítil, ale byla dobrá)a s petkou v tašce jsem se vydal rozladěn zpět do Strahovic.

Lokální nálevna byla na rozdíl od dobře udržovaného šenku v Rohově ve značně havarijním stavu, pivo jsem však dostal bez problémů a mohl se i na chvíli posadit. Zbytek dne jsem střídavě trávil v Bělé, kde jsem usrkával Zlatovar, který se snad i nadále vaří v Uh. Brodu a má nové, velmi strohé logo a na hřišti v Pišti, kde byly inzerovány pivní slavnosti, kolem 20. hodiny tam však bylo pouze pár lidí a tekly jen dva druhy piva z Rohova.

Má čerstvá rohovská zkušenost ve mne vyvolala vzpomínky podobného charakteru. Člověk váží mnohakilometrovou cestu a na jejím cíli na něj čeká hospoda zavřená nebo s privátní akcí. V ještě horším případě knajpa prázdná, ale se sklopenými židlemi a zlověstnými nápisy reservé. Tak to kupř. vypadalo ve tři odpoledne v kultovní pražské pivnici U tygra.

Pominu fakt, že jako relativně častý host pohostinství U Komárků, který jim dělá kšefty, pěkně o nich píše a propaguje jejíich značku i služby bych si možná zasloužil lepší zacházení. Podobně jako já však dopadnou desítky, možná stovky nevinných žíznivých lidí plných očekávání když po dojezdu na vytoužené místo určení je přivítá obecní hospoda plná hodujících Poláků kde bude pro ně složité vyškemrat si alespoň jedno pivo na žízeň. Nehledě na to, že jako jediná hospoda v obci touto svou krátkozrakou politikou diskriminuje vlastní občany. Řešením by snad mohl být nějaký kompromis, případně stavební úpravy – prostě něco, co by vedlo ke spokojenosti širší spotřebitelské obce. V pátek 24.května rohovská pivovarská hospoda mne naprosto zklamala.