Do restaurace „Kulturní dům“ v Petřkovicích jsem chodíval už v roce 1980.
Když bylo v okolí kopce Landek v roce 1780 objeveno černé uhlí, do té doby zapadlý region procitl. Už v roce 1845 tam Rotschildové investovali do těžebního průmyslu a tak bylo potřeba hodně pracovních sil a rovněž příslušné množství hospod.
V dnešních Petřkovicích provozoval jistý pan Goldstein(schválně si tipněte jeho původ)ke konci 19. století rušnou hospodu, která byla záhy rozšířená i o minipivovar. Samozřejmě, že tehdejší „minipivovarské“ technologie byly značně odlišné od těch současných, leč pivo se tam vesele vařilo až do roku 1903.
Objekt hospody sloužil jako restaurace „U Lorenzů“ až do roku 1972, kdy byl zbourán a na jeho místě vyrostl moderní kulturní dům.
Točívali tam na tu dobu poměrně slušný Zlatovar za 3 Kčs a hojně využívaný býval i přilehlý sál. Tam jsem v polovině 70. let zhlédl koncert skupiny Plavci i vystoupení místní rodačky Hany Zagorové, mimochodem dcery elitního stíhače wermachtu ve 40. letech.
Jak šel čas, DK chátral. V roce 1998 jsem podlehl naléhání jednoho nejmenovaného pivního kolegy a na své náklady jsem tam realizoval kulturně – pivní akci. Finanční ztráta nebyla nikterak závratná, leč na náladě mi to tenkrát nepřidalo.
Hospoda se proměnila v restauraci U Rudolfa, kterou jsem však nikdy nenavštívil
KD v Petřkovicích proběhl nedávno rozsáhlou rekonstrukcí a došlo i k obnově místního pohostinského zařízení. Hospoda vypadá prostorově naprosto stejně jako v 80. letech, což ve mne vyvolalo četné vzpomínky a asociace. Vlastně naposledy jsem v přilehlém salónku vedl výroční schůzi Bratrstva chmelové šišky v roce 1999. Tenkrát tam točili Avara a já jsem se pak příšerně pohádal s mou tehdejší přítelkyní.
Dnes jsou v kulturáku na čepu Svijany. Dokonce i 12° Rytíř. Pivko slušně ošetřené, podnik nabízí polední menu i jídla po celý den. Hendikepem je bohužel absence terasy či zahrádky. V horkém květnovém slunci byla protější hospoda plná žíznivců, zatímco v příjemném chládku jsem seděl na velké ploše skoro sám.
Přesto je management plný optimismu. I já se připojuji s přáním mnoha zdarů!
Dobrý den.
Měl bych dotaz na autora článku kde přišel na informaci ohledně minulosti otce paní Hany Zagorové? A co znamená pojem elitní l stíhač Wermachtu?Německá pozemní armáda měla letecké stíhače? Já myslel,že letečtí stíhači sloužili v německém letectvu Luftwaffe.
Jelikož s kolegy již několik let usilovně pracujem na knize mapující leteckou činnost nad hlučínskem a s tím související témata tuto fámu jsme samozřejmě nemohli neověřit.
Takže pan Zagora,nebyl nikdy příslušníkem německého letectva ani Wermachtu.Jeho jméno,nefiguruje v žádném seznamu příslušníků jak Lutwaffe tak Wermachtu.Vzhledem k věku se zůčastnil pouze předvojenského výcviku a absolvoval jakýsi kurz na opraváře radiotechniky,vysílaček a fotopřístrojů.Legenda o německém stíhači vznikla pravděpodobně ve fotoatelieru rodiny Zagorových v Hlučíně,kde mladý pán Zagora pracoval.Chodili se zde fotit i příslušníci stíhací JG 77 a bitevní SG 4 z benešovského letiště no a jeden z německých letců byl mladému panu Zagorovi neuvěřitelně podobný-prakticky dvojník.Tento německý letec byl 17.4.1945 sestřelen HSSSR G.Maj. Masněvem od 111.GIAP. nad Vřesinou po té co opustil svůj Messerschmitt B 109 G 14 na padáku a štastně přistál na zem si jej místní obyvatelé popletli se známým panem Zagorou z fotoatelieru……..no a tak asi vznikla ona legenda.Podařilo se nám dokonce kontaktovat samotnou paní Zagorovou,která nám určité souvislosti taktéž potvrdila.
Děkuji za info,
konečně mám v tom po 40 let nejistoty jasno.