O ostravském Hobitovi….

Fakt, že v době současné konjunktury rozvoje alternativních pivovárenských zařízení nemá Ostrava ani jeden minipivovar, nedal vystřízlivět stálým hostům věhlasného pivního klubu Hobit na Přívozské ulici. U půllitrů Bernarda, Freuda, Janáčka či Svijan usilovně přemýšleli, kterak onu nepříznivou situaci zvrátit. Vždyť v nedaleké Olomouci mají již minipivovary dva.Pivo vaří Frýdek-Místek, Příbor, Dolní Sklenov, Kopřivnice a dokonce Požaha u Leskovce. Rada opilejších se shodla na tom, že nejjednodušší bude vařit chuťově vytříbený chmelový mok přímo v prostorách v Hobitu. Od samotného záměru k jeho realizaci bývá obvykle poměrně dlouhá cesta, v tomto případě však štamgasti postavili zodpovědného vedoucího před hotovou věc a dali mu jedinou drahou radu: Starej se! A tak to začalo. Nejdelší byla doba čekání na příslušné stavební povolení. Zatímco u Karlových Varů je ruskému podnikateli umožněno bez jakéhokoliv požehnání úřadů vystavět celou ruskou děrevňu, poctivý a zákon velebící tuzemec potřebuje pro  každou přidanou cihlu na svém majetku razítka všech barev a tvarů. A nejinak to bylo i v tomto případě. U inkriminovaného sklepa si po dlouhých pár týdnů podávali dveře hygienici se statiky a památkáři  s běžnými a nedočkavými hosty pivnice. Problémy nějakou dobu činili i spoluobyvatelé domu, snad i z lidé v okolí, kteří viděli v provozu užitečné aparatury potenciální nebezpečí hluku a ti největší škarohlídové dokonce i zápachu!! První kolo boje však Hobit vyhrál a dárek k úspěšnému vzniku prvního pivního ostravského svatostánku poskytla i laskavá příroda, když díky mírné zimě nebylo tak obtížné vykopat požadované a předpisové odpady. Pak už se práce rozjely naplno. Z nevzhledného špinavého suterénu vznikly vykachličkované prostory sterilní laboratoře, kde by se při trochu dobré vůle a hladu dalo i jíst z podlahy. Zařízení minipivovaru dodala na klíč příborská firma Lichtenberg a zbrusu nově instalované zařízení zahájí co nejdříve svou všeobecně prospěšnou činnost. Pár měsíců trvala v Hobitu pře o to, jak se bude průkopnický mok jmenovat. Návrhů bylo dost a na čas vedl žebříček Pašák, Našinec nebo Pravák s logem atomového hřibu. Nakonec zvítězil název veskrze praktický.

Kvásek psaný jako Qásek je titul plně slovanský, původní a dává mnoho možností pro grafické zpracování loga. Dle budoucího vrchního sládka Jiřího Štverky půjde nejprve o klasickou kvasnicovou, čili nefiltrovanou ani jinak neupravenou dvanáctku.Teď je imaginární tenisák na straně osazenstva Hobitu. Mnozí se obávají, že se prvá várka příliš nepovede, avšak i přesto jsou srdnatě odhodláni ji i přes jistá mírná zdravotní rizika zkonzumovat. Jen ti opatrnější navrhují raději ji prohnat destilačním přístrojem a tímto proměnit v bezbarvou, avšak silnou pivovici. Doufejme však, že již si budou brzy všichni hobitští  i přespolní pijáci notovat starou českou lidovku: „Kvásku, kvásku, kvásku – já mám k Tobě lásku…..“

Martin  Jarošek