Je to paradox. Asi před dvěma lety jsem četl na stránkách Pividky.cz vtipný satirický článek o pivovarnictví v Havířově, které do té doby vůbec neexistovalo. O pár měsíců později už otvírala Venuše. Loni obohatil havířovský první trh minipivovar U Balona a letos zahájil provoz První Havířovský Minipivovar.

Tento podnik obhajuje svůj sporný název tím, že je prvním havířovským minipivovarem postaveným primárně pro tento účel, zatímco oba předchozí (tedy chronologicky zřejmě mínus prvý a nultý) byly instalovány již do fungujících zařízení. Má to jistou logiku, i když já bych snad byl býval ve vymýšlení původního názvu poněkud invenčnější.

PHM je postaven kousek od centra Havířova v blízkosti konkurenčního Balona. Jedná se o moderní prosklenou budovu s pivovarem a přilehlou restaurací. Z rozměrných oken se nabízí panoramatický pohled do okolí, na druhé straně jsou však i hosté zvenčí dobře vidět. Funkcionalistická terasa působí dosti chladně, to však určitě neplatí v létě, kdy teploty ve stínu dosáhnou 35°C, neboť jsem si nevšiml prozatím žádného zastřešení nebo pergoly. Obsluha v PHM je příjemná a pohotová. Servírka mi nabídla tři druhy točeného piva. Prvním mým kouskem je DEVÍTKA Maryčka. Výčepní světlé o nízké přiznané stupňovitosti (možná dobrý obchodní tah) a obsahu alkoholu pouhých 3,5% je slušně hořké a již v prvním plánu docela chlebovité. V popisu výrobku je zmíněno použití i karamelového a barvícího sladu, v barvě ani chuti Maryčky jsem to však nezaregistroval. 11°Magdon je silnější verzí devítky, tam se však použití barvícího sladu dá poznat neboť pivo má docela pěkný „kulér“. Polotmavá 13°Maur je opticky skoro dokonalá. Barva dosti tmavá, pěkná hustá pěna, dokonce i úhledná bublinka, nikoliv uprostřed, ale na kraji půllitru. Konzistence slušná, chybí však výraznější chuť.

Pohled do jídelního lístku mne utvrdil v přesvědčení, že PHM není vysloveně lidovým podnikem. Business menu za 145 Kč se mi zdá celkem předražené, stejně jako klasický guláš za 155 Kč. V jídelníčku mi chyběly i nezbytné pivní chuťovky. Líbilo se mi jednoduché, leč působivé logo pivovaru – jakýsi červený kříž nebo hvězdice, něco mezi zjednodušeným pivovarským symbolem, maltskou vlajkou a erbem Rožmberků. Toto logo je uvedeno i na pivních táckách a dokonce i na nerezových nádobách v provozu pivovaru.Vybudovat pivovar „na zelené louce“ je dozajista čin záslužný, chce to však ještě vychytat mouchy a podnik se musí náležitě „zabydlet“.

Podobně jako v oregonském Portlandu i na předměstí Havířova jsem vylezl z jednoho minipivovaru a o sto metrů dál mne čekal další. U Balona to žilo. Dal jsem si svou oblíbenou desítku Bulač. Nezklamala. Hodně hořká, výživná s jinotajnou téměř bylinkovou příchutí. Dobrá je i černá Štola i polotmavá třináctka. Jen v 15°speciálu Bijok už cítím trochu excesivní alkohol. U Balona mají tvarůžky, utopence i hermelíny a kupodivu mi ani moc nevadí, že se tam docela vydatně kouří….

Zajímalo by mne, jestli další potenciální havířovský minipivovar se bude jmenovat Druhý, i když bude už vlastně čtvrtý.