Dnešním tématem jsou piva svrchně kvašená, zejména se zaměřením na UK, USA a 
Belgii. Pro ty, co chybějí alespoň stručný výtah.
8000 – 3000 př. n.l. – vznik svrchně kvašeného piva. Zpočátku 100% spontánní kvašení tzn. do nejčastěji obilného pokrmu či nápoje se dostávaly baktérie ze vzduchu, které způsobovaly jistý, velice primitivní způsob fermentace.
3000 př.n.l – polovina 19.století – postupný vývoj pivovarnictví od starého Babylonu a Egypta až po „moderní“ vaření piva novými technologickými postupy v 19. století. Svrchní kvasnice zpočátku spontánní a nešlechtěné. Pivo svrchně kvašené kvasí za vyšších teplot (15 – 20 °C) a zraje kratší dobu. Je však choulostivější a tak se kdysi z důvodů divokých baktérií v ovzduší nemohlo např. vařit v létě.
Polovina 19. století – současnost – s nástupem spodně kvašených piv, která během několika let získala naprosto dominantní postavení na pivním trhu, výroba piv svrchně kvašených upadá. Renesance nastává až v 70. letech 20. století, kdy se o jeho znovuobjevený věhlas zaslouží britská organizace pivařů CAMRA. Dnes jsou svrchně kvašená piva vhodným a pestrým doplňkem sortimentu zejména malých, případně středních pivovarů v civilizovaném světě.
Hlavní země, které vyrábějí svrchně kvašená piva a jejich druhy
Velká Británie
Jedná se o nejklasičtější svrchně kvašenou zemi. Malé nezávislé pivovary se zabývají zejména výrobou ale (ejlů), ležáky z jejich produkce jsou poměrně vzácné. Britská piva jsou podávána při vyšších teplotách (kolem 15 °C), což je důsledek svrchního kvašení, které rovněž probíhá při vyšších teplotách. Pivo tak může plně rozvinout svou chuť. Britská piva v lokálních pubech jsou čepována pomocí ručních pump, nemají takřka žádnou pěnu (s výjimkou Cream Ale, kde je pěny dosahováno přidáním dusíku) a rovněž jsou charakteristická svým nízkým řízem. Nevysoký je i průměrný obsah alkoholu. Britové se zpravidla v hospodě spokojí s truňkem, který má kolem 4%. Zajímavý je starý, leč dosud používaný britský systém stupňování piva (EPM, Plato). U čtyřmístné číslovky např. 1048 vydělíte poslední dvojčíslí čtyřma a vyjde vám „dvanáctka“.
Mild – slabé výčepní pivo obsahem alkoholu kolem 3,5%. Může být světlé i
tmavé.
Bitter – slabší výčepní, více chmelený druh piva.
Pale Ale – pivo svrchně kvašené světlé (bledé).
Red Ale – svrchně kvašené pivo polotmavé.
Brown Ale – hnědá verze ejlu. Nižší hořkost, nejlépe se hodí ke štrůdlu.
Dark Ale – ejl tmavší barvy
Indian Pale Ale – silnější, hodně chmelené pivo, jehož recept pochází z dob
britské koloniální vlády v Indii. Chmel a alkohol konzervují a tak mohlo
toto pivo přežít i dlouhou plavbu.
Porter – silné černé pivo, dnes ve světě může mít podle místa původu obsah
alkoholu od zhruba 5 do 8%. V roce 1814 se při havárii pivního tanku
v anglickém pivovaru Horse Shoe utopilo 8 lidí.
Stout – svrchně kvašené černé pivo do kterého se může přidávat mléčný cukr –
(Milk Stout) nebo i výtažek z ústřic (Oyster Stout).
Barley Wine – extra silné pivo s obsahem alkoholu většinou nad 10%.
Německo
Německo bývá považováno za ležákovou zemi, přitom se v něm uchovalo mnoho svrchně kvašených druhů.
Weizen – pivo pšeničné, většinou svrchně kvašené.
Bock, Eisbock – silné hutné pivo tmavší barvy.
Altbier – polotmavé svrchně kvašené pivo z okolí Düsseldorfu
Kölsch – speciální kolínské pšeničné pivo jehož výrobní technologie je kryta
ochrannou známkou.
Belgie
Tato země je taky hojně svrchně kvašená. Je evidováno prý skoro 100 pivních stylů, které jsou si však často velice podobné.
Belgian Ale – klasické silné, nasládlé pivo. Vyrábí se v různých silách a barvách.
Old Flemish – starovlámská tradice. Nakyslé pivo s prvky spontánního kvašení.
Kriek, Framboos – piva s přídavkem třešní nebo malin
Biere d´Abbey – silné klášterní pivo, obecný název
Trappist – klášterní pivo, které se pod ochrannou známkou vaří jen v pěti
belgických klášterech (plus v jednom holandském a jednom
rakouském). Dokvašované v lahvích.
Lambic – speciální spontánně kvašené pivo z nesladované pšenice.
Gueze – kombinace starého a mladého Lambicu.
USA
Spojené státy úspěšně adoptovaly mnohé svrchně kvašené styly, nicméně některé si hodně přizpůsobily. Velice decentní je např. americká pšenka (Wheat Beer), až má někdy člověk pocit jestli to není ležák. Na druhé straně jejich verze IPA bývá hodně přechmelena aromatickými chmelovými odrůdami.
APA – americká verze ejlu. Vyšší alkohol a intenzivní chmelová vůně.
Oatmeal Stout – Stout s přídavkem ovsa. Jemná chuť a nádherná pěna.
Oak Cask Porter – barrigové černé pivo zrající v dubových sudech, ve kterém
předtím zrálo brandy. Výborný chuťový zážitek.
Spruce Tip Ale – severoamerický styl podle receptu Jamese Cooka z 18. století.
do chmelovaru je (původně místo chmele)přidáváno smrkové
jehličí a výhonky. Chutná jako příroda sama.