Fifejdská pivnice s celými 8 funkčními pípami minulý týden potěšila konstelací dobrých pivních značek.

Posledních pár týdnů stav točených piv U Segala poněkud stagnoval. Objevila se Litovel a krátce před tím trutnovský Krakonoš, zbytek sortimentu však doplňovaly zpravidla obligátní Ostravary, 13°Svijany a dnes už poměrně zevšednělý Valášek. V neděli však došlo opět k příjemnému oživení. Mohou za to výrobky společnosti Pivovary Lobkovicz (bývalé K-Brewery). Na čepu se po čase tak objevil kvasnicový Klášter. Podle nápisu na tabuli to měla být 12°, avšak podnik v Klášter Hradišti většinou dává do distribuce svou nefiltrovanou 11°. Pivo dobré, výživné a snadno pitelné. Se značkou jsem se poprve setkal v Mnichově Hradišti v roce 1984. Pivovar měl od samého počátku svého vzniku smůlu. Byl založen roku 1570 a hned příští rok bylo v Čechách kvůli neúrodě zakázáno vaření piva. Koncem 90. let tuto značku prznili v jisté secesní restauraci u pražského Masarykova nádraží až jsem jednou využil své čestné nahlašovací povinnosti a lokál udal přímo v mateřském pivovaru.

Rychtář Natur je rovněž lahoda. Značka si drží svoji charakteristickou příchuť již minimálně od roku 1985 kdy jsem toto pivu v Hlinsku v Čechách ochutnal poprvé. Chtělo by to mít toto pivo na pípě pravidelně.

Neurazí ani nefiltrovaný jihlavský Ježek, který bodne a potěší. Pivovar v Jihlavě vaří už od rojku 1860 a kvalitu si drží do dnešních dnů. Jedenáctka je příjemně hořká a celkem lehká, silnější typy jihlavského piva však bývají o poznání těžší – zejména 18°Grand, kterou jsem se kdysi dorazil na pivních slavnostech v Táboře.

Pivovary Lobkowitz zatím zůstávají v českých rukou, nicméně není jasno na jak dlouho. Sdružení několika tradičních regionálních pivovarů poskytuje i relativně pestré portfolio běžnému pivaři. Nebylo by na škodu občas z produkce např. pivovarů Vysoký Chlumec, Černá Hora nebo Janáček ochutnat i něco mimo hospodu U Segala.