Březnický pivovar, který se dnes jmenuje Herold oprášil tradici vaření pšeničného piva už počátkem 90. let minulého století.

Březnický ležák býval před 25 lety na Moravě dosti exotickým artiklem. Pivovar v příbramském okrese fungoval přitom už v roce 1506. Pivo to bylo dobré, leč těžko dostupné. Dnes je situace jiná. Herold je v soukromých rukou a zdá se, že se výrobě daří. Jen ta charakteristická chuť se nějak vytrácí.

Pšeničný Herold je ležák. Alespoň to tvrdí informace na etiketě. Ačkoliv v našich krajích člověk nikdy neví. Vyskytuje se i ležák svrchně kvašený, což je údajně kvůli daňové diferenciaci když má pivo více než 10,9°EPM. Ještě se nepřišlo na něco méně zmatečního. Spodně kvašenou pšenkou je kupříkladu i Garážmistr z Martinova. V tamním moku je cítit pšeničné zrno (zrno ječné cítíme spíše v oku). Pšeničný Herold je sám banán. Banánová příchuť je pro pšeničná piva charakteristická, v případě březnického produktu to však vypadá, jako by byl do várky přidán banánový extrakt. Co dále překvapí, je extrémní sladkost piva. Ani stopy po charaktreristické nakyslosti jak jsme zvyklí u pšeničňáků německých, belgických a koneckonců i českých. Pití možná vhodné pro ženy a nevyvinuté rádoby pivní mlsaly, pro pravověrné pivaře však jen těžko přijatelné. Možná jedno na oslazení jinak hořkého života. Výrobce navíc uvádí, že se jedná o pivo kvasnicové místo nefiltrované. Nicméně je mok řádně pasterizován aby vydržel a přítomné pivní kvasinky způsobující zákal jsou beznadějně zesnulé. Po pšeničném Heroldu je nejlepší si otevřít nějakého brutálního Schneidera, nejlépe Tap 6.