Petřkovický tradiční lokál U Ohřálů (kdysi U Blechy) býval před léty otevřen každý den od 12 hodin do půlnoci.

Největší hučák tam byl, když havíři končili ve 22 hodin odpolední šichtu.

Dnes je tato knajpa již o poznání decentnější, ale stále u mne vyvolává vzpomínky na naše hlučné oslavy, které od Blechy pokračovaly pěším pochodem na tramvaj (později už jen autobus) na Černý potok (dnes Hlučínská) za heterofonního zpěvu (řevu) lidových i umělých písní.

V pondělí je U Ohřálů oficiálně zavíračka, přesto tam však už párkrát bylo v onen den v týdnu otevřeno. Před pár týdny mne zaujala nabídka piv, která vedle obligátního Ostravaru obsahovala i 11° z Černé Hory Páter.

Toto pivo v rázovitém prostředí Prajské mne docela potěšilo. Chuťově sice nedosahovalo kvalit produktů alternativních pivovarů, avšak bylo svébytné a asertivní. Vůbec by mi nevadilo, kdyby na čepu zůstalo k mému pravidelnému osvěžení (v Petřkovicích vyučuji klavír a španělštinu).

Minulý týden mne opět Blecha překvapila. Pátera vystřídal mok s honosným názvem Prácheňská Perla. Toto pivo znám, dokonce jsem je i prodával jako protivínský speciál v ostravské pivotéce. Na rozdíl od černohorského ležáku mne však Perla ničím neupoutala.

Neobsahovala ani pivní hořkost, ani nedisponovala nějakou konkrétnější příchutí. Bylo to prostě ploché průmyslové pivo, ze kterého dokonce vystupoval při jeho 14% stupňovitosti i alkohol.

No nic. Líbí se mi, jak v Petřkovicích rozšiřují nabídku o piva z portfolia někdejších Pivovarů Lobkowicz, které nyní patří jisté čínské společnosti, jejíž čtyřpísmenný název si ani nechci zapamatovat.

Regionální průmyslové pivovary jsou v současnosti nejvíce ohroženy, tak pijme na jejich podporu!