Clanek na internetu mne sokoval. Jakasi asociace hotelieru, hospodskych a gulasniku v Madarsku pozaduje zavedeni povinneho spropitneho.

Normalne bych se tak neplasil, ale vim, ze uz v srpnu zacnu opet pravidelne jezdit do Budapesti. Kdyz si uvedomim, ze za pullitr toceneho specialu z nekterych z mnoha mistnich minipivovaru zaplatim v hospode Beerosaga uz tak vysokou castku kolem 700 az 900 HUF, nedokazi si predstavit, ze by se cena mela jeste o 8 – 15% navysit.

Zpropitne, nemecky Trinkgeld [cti tringelt], anglicky tip, malajsky uang persin vzdy byla a zatim je jista suma penez, ktera je dobrovolne venovana za dobre sluzby, vetsinou v restauracich, ale muze to byt i v taxiku u kadernika atd. Uzakonit tento projev dobre vule zavani totalitou nejhrubsiho zrna.

Kdyz pomineme turisticke oblasti rozvojovych zemi, nejtringeldovejsi zemi na svete je bezesporu USA. Tam je zpropitne soucasti kazdodenniho zivota. Dysko snad neni zminovano v ustave, avsak je s nim bezne pocitano a obyvatele federace jsou k nemu od malicka vedeni. Tato praxe samozrejme znamena prenaseni financni zodpovednosti za pracovni silu ze samestnavatele na zakaznika. Doporuceny obnos placeny jako  „vsimne“ je 15%. Americke hospody nikdy nezapominaji tuto praxi tuzemcum, ale hlavne cizincum pripominat ve svych jidelnich listkach a hlavne na uctenkach. Oficialne ani v USA nelze zpropitne vymahat, ale z me osobni praxe vim, ze kdyz napriklad na hotelu, kde se stravujete po nekolik dni a hned zkraje „netipujete“ personal jak byva dobrym zvykem, k dalsi utrate vam uz automaticky „prirazi“ zminovanych 15%.

Tringeldova hysterie v Americe vsak jde jeste dale. Mnohe restaurace plati zamestnancum pouze povinna pojisteni a zbytek jim nechava vydelat pouze na spropitnem. Jak asi tito zamestnanci pak priznavaji dan ze mzdy? Cisnici a uklizeci u lodni spolecnosti RCCL dostavali mesicne jen jakesi osatne v hodnote 50 USD [to neni chyba tisku] a zbytek si vydelali prave na tringeltech. Presto si za mesic driny byli schopni vydelat i vice nez 3000 USD. Samozrejme, ze jen v pripade, ze meli americke hosty. Kdyz to nahodou byli Indove nebo nedej boze Cesi, sli o zebracke holi.

Americke financnictvi je i jinak zajimave. Vyberete si napr. v obchode zbozi za vyhodnou cenu 99 USD. Na pokladne vam vsak vystavi ucet na 112.35 USD s vysvetlenim, ze ke konecne cene je pripocitana federalni dan ve vysi 7% a statni 6%. U zaokrouhlenych castek to lze hrave spocitat. Kdyz vsak chcete koupit vuz za inzerovanou cenu 112 851 USD, vyzaduje to uz trochu matematiky.

Verim, ze i v nasem Kocourkove zustane spropitne nadale dobrovolnou zalezitosti. Nejvetsi polozku za obsluhu jsem platil asi pred 17 lety v jistem egyptskem bufetu, kde po mne chteli minimalne 25%. Tam vsak hrozila dekapitace…