Vcera mel narozeniny jeden bulharsky kolega. Pracuje tady na lodi jako hlavni uklizec a vcera dovrsil padesatku.

Byla oslava, na kterou bylo pozvano vsech 40 clenu posadky. Prostory k oslave byly pomerne male, vypadalo to, ze pomery budou stisnene. Nicmene misto k sezeni jsem urval. Tak co si dam? V improvizovanem chladicim boxu jsem uvidel anonymni supermarketove plechace. To tedy nechci! Copak se tady, kdyz proplouvame Bavorskem nenajde jediny seriozni nemecky lahvac? Vino nikde nevidim, tak to nakonec vypada na vodku ci brandy. To mne zase rano bude blbe…

Nastesti jsem se po stole rozhledl jeste jednou a dukladne. Zjistil jsem, ze pri nakupovani proviantu asistovali nepivnimu Bulharovi dva belgicti kolegove. Bohuzel, sedmicku se sudove dokvasovanym 8,5% silnym belgickym specialem Cornet si jiz otevrel hotel manager, tak saham po tretince s vymluvnou etiketou Delirium Tremens. Ma oblibena znacka hlavne z dob, kdy jsem s ni obchodoval v pivotece. Az to vypiji, uvidim jesterky a ruzove slony. Dobre. Poctivych 9%. Tak chutna prava Belgie. Tak ted neco bizarnejsiho. Vida. Muj oblibeny Rodenbach. Pred 17 lety jsem se z nej malem poblil a dnes jej vyhledavam. K dispozici je dokonce jeho special Gran Cru rovnez dokvasovany v sudech. Je to opravdu piti pro znalce, devianty nebo snoby. Jakobych srkal jakysi zkysly utrejch. Po prekonani prvotniho odporu vsak dochazi chute zkvaseneho ovoce a pomerne zajimave je i doznivani. Jako  sofistikovany kost je to fajn, ale nedovedu si predstavit, ze bych to musel pit porad protoze by se jine pivo nevyrabelo. Cert vi jake to bylo ve stredoveku.

Takze jeste neco podobneho. Co takhle dat si Gueze? Proc ne? V limitovane nabidce je v tomto stylu pouze flasticka Bellevue. Trochu se zaseknu, nebot vyrobcem je mamuti konsern AB-InBev, avsak pit to lze. Nakyslost uz neni tak vyrazna, ackoliv po trpkem Rodenbachu skoro vse chutna jako vceli med.

Takze nakonec celkem prinosna oslava. Jesteze jsem nekonzumoval tu koralku a nezapijel to plechovkovym pivem!